Právo

Věcné břemeno zřizování a provozování vedení

Věcné břemeno obecně znamená omezení vlastníka nemovité věci ve prospěch jiné osoby, a to tak, že tento vlastník musí něco trpět, dát, něčeho se zdržet, nebo i něco konat. Dochází tedy k omezení vlastnického práva. Břemeno může mít hned několik podob. Musíte např. trpět chůzi sousedů na vaší cestě, musíte na svém pozemku postavit plot v určité výši nebo dokonce poskytovat jiné osobě peněžitou či naturální dávku.

Věcné břemeno patří mezi tzv. věcná práva. To znamená, že se pojí vždy s nemovitými věcmi, nikoliv lidmi. Zemře-li vlastník nemovitosti s věcným břemenem, pak dědic získává nemovitost právě i s tímto břemenem. Stejné je to i v případě prodeje nemovitosti. Věcné břemeno se nemění a výrazně tak ovlivňuje hodnotu nemovitosti, bohužel ale negativně.

V legislativě jsou věcná břemena upravena občanským zákoníkem. Rozlišujeme tzv. služebnosti a reálná břemena. Ke vzniku věcného břemene dochází písemnou smlouvou, závětí ve spojení s výsledky řízení o dědictví, rozhodnutím orgánu, ze zákona nebo výkonem práva. To se týká hlavně různých účelových staveb, příjezdových cest atp.

Existence věcného břemene u konkrétní nemovitosti je vždy zapsána na katastru. Pokud se tedy rozhodujete pro koupi nějaké nemovitosti, jistě si vyžádejte list vlastnictví. Předejte tak případným následným nepříjemnostem, nebo se vám otevře prostor pro jednání o ceně.

Co znamená věcné břemeno zřizování a provozování vedení?

Tento typ věcného břemene patří mezi tzv. služebnosti. Jedná se o energetické sítě jako je vedení elektřiny, plynu, či vedení vodovodu, kanalizace apod. Mimo občanský zákoník najdeme v tomto případě oporu v energetickém zákonu, který připouští zřízení věcného břemeno smluvního. Dále pak se může jednat vedení veřejné komunikační sítě, což má oporu v zákoně o elektronických komunikacích.

V obou případech je nutností vložení podkladů na katastr a zapsání věcného břemene. V případě, že by vlastník nemovitosti nebyl znám, či by byl prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný, pak může do hry vstoupit vyvlastňovací úřad.

Je-li nemovitost zatížena tímto břemenem, pak vlastníkovi náleží náhrada, která je určena smluvně při zřízení věcného břemene, nebo je určena ve vyvlastňovacím řízení. Náhrada se týká situace, kdy dochází ke vzniku věcného břemene. Náhrada za existující věcná břemena většinou přiznána není. Na náhradu se vztahuje totiž promlčecí lhůta tři měsíce, u telekomunikací šest měsíců od vzniku omezení. Navíc dle energetického zákona jsou legální věcná břemena vzniklá za účinnosti předchozích předpisů ve prospěch energetických podniků bezúplatně zachována. Z pohledu zákonodárce má být totiž existence břemene zohledněna v ceně nemovitosti a tudíž je toto břemeno kompenzováno novému vlastníkovi nižší cenou za nemovitost.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Přečti si také

Close
Close