Uliční čára

Před započetím stavby je potřeba nastudovat si příslušnou legislativu a dodržet všechny podmínky. Jednou z nich je i zachování takzvané uliční čáry. Ale co to přesně je ta uliční čára a jak se liší od stavební čáry?

Asi byste sami odvodili, že uliční čára má cosi společného s ulicí. A když se jedná o čáru, pravděpodobně půjde o nějakou jasnou a zřetelnou hranici. Nejde ale o čáru jakožto dopravní značení na vozovce. Takzvaná uliční čára je označením pro hranici mezi veřejným prostranstvím a soukromým pozemkem. Neboli – kde končí jedno, začíná druhé.

Uliční čára vs. stavební čára

Každý pozemek má určité, jasné dané rozměry a přesnou výměru. Lze na centimetr přesně určit, kde začíná, kam vede a kde končí. A kde se nacházejí pozemky ostatních vlastníků. Uliční čárou pak myslíme de facto označení těchto hranic soukromého pozemku. A je jedno, jestli máte zahradu, stavební pozemek nebo louku. Takzvaná uliční čára určuje, kde končí váš soukromý majetek a kde už začíná veřejný prostor.

Jiné je to ale s takzvanou stavební čárou. Stavební čára totiž značí polohu soukromého pozemku či stavby vůči veřejnému prostranství. A ačkoliv to může leckomu znít jako totéž, rozhodně to totéž není. A při jakékoliv stavbě je nutné oba tato pojmy brát v potaz.

Vymezení uliční čáry

Uliční čáru obvykle v terénu můžete velmi zřetelně rozpoznat. Není označena žádným bílým pruhem, ale přesto je všem zřejmá. Může jít o hranici bloku domů, na něž navazuje chodník. Může jít o plot ohraničující soukromou zahradu, za nímž už vede chodník nebo je veřejná zeleň. Nebo může uliční čára vést i přímo průčelím domu, který před sebou už nemá předzahrádku a rovnou na něj navazuje veřejný prostor.

Při stavbě je proto velmi důležité nejprve si nastudovat data z katastru nemovitostí, najít si územní plán a zkontrolovat platnou legislativu, abyste přesně věděli, kudy v dané oblasti prochází uliční čára a kde už je vám jakákoliv stavba zapovězena.

Čáry v legislativě

Pokud nahlédnete do zákonů, můžete se tam dočíst zejména o stavební čáře. A to proto, že uliční čára se určuje typicky podle plánků (ať už těch z katastru nemovitostí nebo z úřadů zpracovávajících územní plány). Stavební čára oproti tomu jasně říká, jak daleko je určitá nemovitost od veřejného prostranství. A není tedy totožná s hranicí soukromého pozemku. De facto hovoří o vzdálenosti od stavby přes pozemek až k veřejnému prostoru.

Nejvíce informací o ní najdete ve Vyhlášce č. 431/2012 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, konkrétně v jejím §25. Podstatná je tam zejména pasáž říkající, že „vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace“. Řeší ale také vzdálenost mezi jednotlivými rodinnými domy, kde je také znalost stavební čáry nutná. O této problematice se můžete dočíst hlavně toto: „Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m.“

Překročení uliční čáry

Podle řeči zákona není možné uliční čáru ani stavební čáru překročit a narušit tak charakter jiného soukromého nebo dokonce veřejného pozemku. V praxi je to ale trochu jinak a existují různé výjimky. Uliční čára není zeď a za určitých předpokladů může být narušena. Vždy je ale nutné řídit se stavebními předpisy, vše řešit na stavební úřadu a předem si vše vyjednat. Možnost překročení se pak odvozuje zejména od šířky konkrétního prostoru ulice. A stejně tak je možné občas posunout stavební čáru až k uliční čáře, nicméně se typicky jedná pouze o podzemní části dané stavby, nadzemní části stavby nebo o vchod do stavby (v tomto případě musí být vchod ale předsunutý před průčelí). Konkrétně je ale vždy třeba ptát se na úřadu.