Stihnout nebo ztihnout

Někdo stíhá vždycky všechno, jiný nestíhá nikdy nic. Stihnout se dá ledacos. Ale možná občas zapřemýšlíte nad složitostmi naší krásné mateřštiny a zaváháte – píše se správně stihnout nebo ztihnout? A proč?

Jak asi sami tušíte, správnou variantou je pouze stihnout. Většina lidí k tomu ani nepotřebuje žádné češtinářské poučky, zkrátka nám stačí použít náš jazykový cit a uvědomit si, že lépe na papíře vypadá „stihnout“ než „ztihnout“. Proto se této varianty držte a používejte ji vždy a všude – slovo „ztihnout“ je po všech stránkách špatně a ani neexistuje.

Předpona s-? Nikoliv

Když se řeší rozdíly mezi slovy začínající hláskou s- a z-, tak si asi leckdo vzpomene na učivo základní školy. Podle něho se v některých slovech používají předpony s- a v jiných zase předpony z-. A někde dokonce i vz-. Existují pro to různá pravidla, jako například říci si „z povrchu pryč, shora dolů, změna stavu“ a tak dále. Podle těchto pouček můžete rychle zjistit, kde se píše na začátku slova s- a kde naopak z-. Nicméně, v případě „stihnout nebo ztihnout“ se tato poučení týkající se předpon s- a z- použít nedají. V našem případě totiž s- není předpona, ale je součástí kořene tohoto slova.

Musíte si to zapamatovat

Jak tedy poznat, jestli je správnou variantou „stihnout nebo ztihnout“? Bohužel, v tomto případě si to nijak odvodit nemůžete a musíte si zkrátka zapamatovat, že slovo „ztihnout“ neexistuje. Jedinou správnou možností je psát na začátku s-. Proč? Protože proto. Žádnou zajímavou ani poučnou radu vám v tomto případě nenabídneme a ani češtinářské slovníky ji nemají.

Co znamená stihnout?

Význam slova stihnout může být dvojí. Většinou ho používáme jako synonym pro to, když někam přijdeme včas. Když někdo něco zvládne včas. Zkrátka, když je dodržen termín a vše klapne podle původní domluvy. Slovo stihnout ale můžeme používat i v jiném významu – nepříznivě postihnout. To už je starší varianta a moc se nevyužívá, ale například slovní spojení jako „stihl ho krutý trest“ je pořád známé. A všichni mu dobře rozumíme. Ve finále je objasnění tohoto pojmu úplně stejné – trest stihl přijít včas, neopozdil se a podle očekávání k němu došlo.

Změna -h na -ž

Zajímavější problematikou než „stihnout nebo ztihnout“ je změna tomto slově, ke které dochází jeho přeměnou na trpný rod, respektive trpné příčestí. To je poměrně zajímavý tvar slova, který používají spíš jen fajnšmekři – tedy lidé, kteří se obvykle živí psaním nebo často vystupují před publikem a jsou profesionálními mluvčími. V takovém případě totiž dochází ke změně posledního písmene kořene slova z -h na -ž. Neboli – kořen slova stihnout je „stih“, poslední písmeno změníme na -ž a a přidáme příponu trpného příčestí. Rázem máme například tvar stižen. Význam je pak podobný jako výše, jen se tento výraz používá trochu jinak. Například: byl stižen mrtvicí, je stižen trestem.
Do této skupiny pak můžeme zařadit i další slova, u nichž dochází ke stejné změně hlásek: střihnout, táhnout, trhnout, vrhnout…

Tvary slova stihnout

Už víme, že „stihnout nebo ztihnout“ nemusíme řešit a správně je jen to první. Podívejme se ale na různé tvary tohoto slova. Nejsou v nich žádné velké chytáky, ale přesto vás možná dokážou zmást a zapochybujete o jejich správném zápisu.
Jedná se o dokonavé sloveso, jehož kořenem je „stih“ a příponou „nout“. Jelikož jde o sloveso, můžeme ho časovat: stihnu, stihneš, stihne, stihneme, stihnete, stihnou. Dá se od něj tvořit i takzvané příčestí, které je v trpném rodě následující: stižen, stižena, stiženo, stiženi, stiženy, stižena. A vytvořit můžete i minulé přechodníky: stihnuv, stihnuvši, stihnuvše.
V různých nářečích pak slovo stihnout může mít formu: stihnót, stihnút nebo stihnuť.