Praktické

Smuteční řeč

Smrt je neoddělitelnou součástí lidského života a vždy sebou nese vlnu zármutku nad ztrátou blízkého. Smuteční obřad je událostí, jež má pomoci pozůstalým smířit se s danou skutečností a zároveň je to příležitost, jak projevit zemřelému úctu a dát poslední sbohem. Pohřeb je slavnostní událostí a je potřeba dodržet určitá pravidla, obzvláště tehdy, jste-li požádáni o pronesení smuteční řeči.

Jak se na smuteční řeč připravit?

Jak již bylo zmíněno, pohřeb je obřadem, jež má svůj řád a harmonogram. Jako první bod své přípravy zjistěte, kolik času budete mít na projev vyhrazeno a zda bude řečníků více. Vymezený čas byste se měli snažit dodržet. Vaše řeč by měla být výstižná a stručná. Přispějete tak ke snadnější organizaci celého obřadu.

Druhým krokem přípravy je samotné napsání smuteční řeči. Viz níže.

Za třetí, je potřeba se na obřad připravit psychicky. Jako řečník máte nelehkou roli. I když sami prožíváte smutek a bolest, nesmíte své emoce nechat naplno projevit. Během pohřbu by měla být zachována vážnost a důstojnost obřadu. Navíc byste tím jen prohloubili zármutek ostatních truchlících.

hřbitov s lavičkouDoporučení: Zkuste si svou řeč před obřadem několikrát přednést, a to i kvůli tomu, abyste trénovali svůj hlas. Při obřadu je potřeba mluvit hlasitěji než při běžném hovoru a také srozumitelněji (více artikulovat). Pokud Vás přeci jen Vaše emoce během obřadu ovládnou, přerušte svou řeč a zhluboka se několikrát nadechněte. Až poté pokračujte.

Jak napsat smuteční řeč?

Při psaní smuteční řeči byste si měli uvědomit, komu je určena. Adresáty jsou především členové rodiny a nejbližší přátelé, kteří v danou chvíli potřebují sdílet své pocity s ostatními a překonat bolest způsobenou ztrátou blízkého člověka. Svou řečí byste je měli oslovit a vyjádřit své pochopení pro jejich zármutek. Zapomenout byste ale neměli ani na širší okruh známých a kolegy. Poděkujte jim za to, že se pohřbu účastní, za jejich přítomnost.

Smuteční obřad je událostí, jež naposledy do středu pozornosti staví zesnulého. Hlavní část řeči by tak měla být věnována právě jemu a vašim vzpomínkám na něj jako člověka, přítele, kolegu či rodinného příslušníka. Pokud jste se zesnulým nebyli v úzkém kontaktu, pak oslovte jeho blízké kamarády a rodinu, aby Vám o něm vyprávěli. Získáte o něm ucelenou představu a svou řečí tak budete schopni oslovit všechny přítomné.

Hlavně se tím vyhnete používání prázdných klišé (např. „nade vše milovaný manžel a obětavý otec rodiny“ aj.). Každé tvrzení o zesnulém budete schopni doložit konkrétním příkladem a třeba na tvářích všech těch truchlících lidí vyloudíte krátký úsměv při jedné z humorných vzpomínek na Váš prožitek se zesnulým. Zaměřte se spíše na pozitivní věci a vyvarujte se jakékoli kritice.

Zmíníte-li během projevu několik svých vzpomínek na zesnulého, vytvoříte jasnou představu o svém vztahu k němu. Tím můžete přispět ke sblížení s vašimi posluchači, sdílení pocitů a vyšší míře porozumění.

Ve smuteční řeči byste neměli používat rozsáhlá a košatá souvětí. Pokuste se spíše používat krátkých výstižných vět. To ovšem neznamená, že Vaše řeč musí být strohá. Nebojte se použít obrazových přirovnání např. „zhaslá svíce“, „zakončení poutě“, „uvadlý květ“ atp. Krásné může být vhodné využití citátu či recitace úryvku básně. Toto ovšem berte pouze jako doplněk, ozdobu vaší řeči, a proto nepoužívejte více než jeden citát či jeden úryvek. V případě poezie sáhněte spíše po některém z již publikovaných autorů než po vlastní tvorbě.

Vaše řeč by měla být upřímná, ale citlivá s ohledem na vážnost, kterou smuteční obřad má. Pokuste se oprostit od vlastního zármutku a vyvarujte se sentimentálním projevům. Nezdůrazňujte konečnost, ale naopak se snažte posluchače povzbudit.

Z vaší řeči by si pozůstalí měli odnášet právě určitou míru povzbuzení a naděje pro další život. Smuteční obřad a smuteční řeč jedině tehdy splní svou úlohu, tedy přinesou smíření.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Close