Praktické

Rozchod železničních kolejí

Někdo nejezdí vlakem téměř nikdy, jiný ho používá jako naprosto běžný dopravní prostředek ke svým každodenním cestám do zaměstnání a nezdráhá se s ním jet ani o dovolené a víkendu na výlet. Vlaky mají pro mnohé lidi své kouzlo a zvlášť děti z nich bývají přímo unešené. Jenže zatímco většina z nás obdivuje hlavně lokomotivy, motory či strojvůdce, za naši pozornost stojí i něco tak obyčejného jako jsou koleje.

Jak jsou vlastně koleje široké? V různých zemích různě.

Jako laiky vás to nejspíš vůbec nezajímá, protože to ke svému životu nepotřebujete vědět. Ale i tak se jedná o určitou zajímavost, se kterou někde ve společnosti můžete zaperlit a udivit své známé. Ta zásadní otázka toitž zní, jaký je rozchod železničních kolejí, tedy jaká je vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic. Ta totiž není všude stejná, liší se v různých zemích světa, v zatáčkách může být jiná než na rovině a někde může být i dvojitá. A podstatné to je nejen pro montéry a architekty, kteří se zabývají stavbou železničních kolejí, ale také pro manažery zabývající se nákupem nových vlaků – protože vlak vyrobený v Asii možná nebude pasovat na evropské koleje. A vlak z Finska či Irska neprojede po českých kolejích. Rozchody se totiž různí. Podívejme se na to proto detailněji.

Normální rozchod kolejí

Takový rozchod železničních kolejí, jaký se nachází například v České republice, je nazýván normálním rozchodem kolejí. A činí rovných 1 435 milimetrů (ani o jeden více či méně, jinak by vlaky měly životohrožující problém). Takový rozchod kolejí najdeme ve většině zemí světa – typický je pro velkou část Evropy (jiný najdete jen na Pyrenejském poloostrově, ve Finsku, Irsku a v zemích, které dříve spadaly pod Sovětský svaz), je v Severní Americe, Austrálii, v severoafrických státech, jihoasijských státech a i v části Jižní Ameriky. V ostatních zemích jsou rozchody buď širší, nebo užší, přičemž jejich rozměry se i výrazně liší.

Široké rozchody kolejí

Výrazně širšími rozchody kolejí se vyznačují země bývalého Sovětského svazu – tedy nejen samotné Rusko, ale i Ukrajina, Bělorusko, Lotyšsko, Estonsko, Litva a pak státy ležící na jihu Asie (například i Indie). Patří k nim i již zmiňovaný Pyrenejský poloostrov – tedy Španělsko a Portugalsko. Plus Irsko a Norsko. Všechny tyto země mají rozchod kolejí širší, čemuž jsou uzpůsobeny i podvozky jejich vlaků. Rozchod kolejí se zde pohybuje od 1 676 milimetrů po 1 520 milimetrů.

Úzké rozchody kolejí

Pak existuje i druhý „extrém“, což jsou výrazně užší rozchody železničních kolejí. Užší jsou buď jen o něco, nebo velmi výrazně (třeba i o více než polovinu). Užší rozchody kolejí se pohybují v rozmezí od 1 372 milimetrů až po neuvěřitelných 600 milimetrů. Takovéto „nejužší“ vlaky tak můžete potkat například na Novém Zélandu, v Grónsku či v několika státech Afriky. Na opačném konci úzkých rozchodů, které se téměř blíží k těm normálním, jsou pak státy na zbytku afrického kontinentu, většina zemí v Jižní Americe a také státy jihovýchodní Asie. Úzké rozchody železničních kolejí se také nacházejí ve Střední Americe.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Close