Renta za nemoc z povolání

Všichni si přejeme být do co nejvyššího věku zdraví a bez větších psychických či fyzických problémů. Ne vždy se to podaří a s věkem u většiny lidí přicházejí i vážnější či méně vážné zdravotní komplikace. To je ovšem přirozené. Horší je, pokud vás postihne nějaká vážná nemoc, jejíž příčiny pramení z vašeho předchozího (či současného) zaměstnání. Za nemoc z povolání máte ale nárok na určité „odškodné“ čili rentu.

Nemocí z povolání je celá řada a závisí to vždy na tom, jaké povolání jste vykonávali a co jste si kvůli němu „zničili“. Někoho začnou sužovat bolesti zad, jiný si zničí ruce, další nohy – je to zkrátka velmi variabilní. Proto v takovém případě musíte nejprve obcházet různé posudkové lékaře a domoci se prohlášení, že vaše nemoc pramení skutečně z vašeho povolání. Pokud se vám to podaří, tak by se o vás stát měl alespoň částečně postarat, a to buď vyplácením invalidního důchodu (pokud na něj máte dle stupně svého postižení nárok), nebo vyplácením takzvané renty neboli náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

Renta za nemoc z povolání

Pokud vaše nemoc z povolání není tak vážná, abyste kvůli ní byli nuceni pobírat invalidní důchod, ale na druhou stranu vám nemoc brání v dalším vykonávání vašeho povolání, je možné, že získáte nárok právě na rentu za nemoc z povolání. Oficiálně se jí říká náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti – a to vysvětluje asi vše. Pokud ukončíte pracovní neschopnost, ale na předchozí místo se vrátit kvůli svému zdraví nemůžete a musíte tak vykonávat nějakou podřadnější a hůře hodnocenou práci, tak máte ze zákona nárok právě na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Podrobněji se o ní můžete dočíst v § 271b Zákoníku práce.

Výše renty

Pokud je to i váš případ, jistě vás zajímá, jak to s tou rentou za nemoc z povolání je – jak může být vysoká a hlavně jak dlouho na ni budete mít nárok. Teoreticky by měla dosahovat takové výše, aby dorovnala rozdíl mezi vaší předchozí a současnou mzdou. U každého člověka tak může dosahovat jiné výše. Každý rok dochází k valorizaci této náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, o čemž rozhoduje pravidelně vláda České republiky.
Co se týká druhé nejčastější otázky, tak rentu dostáváte každý měsíc, vždy ve stejném termínu a ve stejné výši (pokud tedy váš současný plat není variabilní). Nárok na její vyplácení máte až do teoretického nástupu do starobního důchodu, tedy do 65 let věku (kdo do starobního důchodu nastoupí předčasně, ten na rentu samozřejmě přestává mít nárok dříve).

Renta a nemoci

Řada lidí v souvislosti s vyplácením přiznané renty řeší různá dilemata. Nejčastěji jim vrtá hlavou, co se stane, pokud začnou trpět nějakou jinou závažnou nemocí, která už ovšem nebude nemocí z povolání, ale opět nastoupí do pracovní neschopnosti a budou pobírat nemocenskou dávku (a ne svou dosavadní výplatu). Jak je to v tu chvíli s náhradou za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti? Přestane vám ji Česká správa sociálního zabezpečení vyplácet? Nikoliv. Rentu nelze přestat vyplácet, a to dokud žadatel o tuto rentu splňuje podmínky pro její vyplácení. Dokud tedy nevymizí nemoc z povolání, máte nárok na vyplácení renty za nemoc z povolání – a to ať už vás poté postihne jakákoliv jiná další nemoc.

Renta a důchod

Někdo rentu za nemoc z povolání pobírá pár měsíců, někdo polovinu života. Když se pak přiblíží důchodový věk, začne spousta lidí řešit další vážný problém – jak je to s výpočtem výše starobního důchodu, když výpočtovým základem je právě plat? Počítá se renta nebo jen nízký plat bez ní? Bez započtení renty by totiž žadatelé mohli dostat výrazně nižší důchod, plus o rentu v důchodu přijdou. Ale mohou být klidní, renta se do výpočtového základu započítává a je považována za klasický příjem.