Příkazní smlouva a odvody

Není smlouva jako smlouva. Pokud tedy nastoupíte někam do zaměstnání, může se vám stát, že namísto běžné pracovní smlouvy dostanete k podpisu takzvanou příkazní smlouvu. Ta má ale trochu jiná pravidla. Proto je dobré zvážit, jestli se vám vyplatí.

V minulosti nebyly takzvané příkazní smlouvy tak časté, ale v letošním roce se to změnilo. Od léta jich přibývá a může se s nimi setkat čím dál více zájemců o práci. Za vše totiž může změna zákona týkající se dohod o provedení práce (DPP). Od 1. července 2024 totiž mají zaměstnavatelé povinnost platit odvody (tedy zdravotní a sociální pojištění) i u lidí, kteří pro ně pracují na DPP – ale jen pokud je jejich měsíční příjem vyšší než 10 000 korun. Od 1. srpna navíc musí zaměstnavatel pravidelně odesílat elektronickou cestou hlášení o příjmech zaměstnanců na DPP. U příkazní smlouvy tomu ale může být jinak.

DPP vs. příkazní smlouva

Dohoda o provedení práce byla (a stále často je) oblíbeným druhem smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a pracovníkem, který má za úkol vyřídit pouze nějakou jednorázovou činnost, je na brigádě a tak dále. Nepracuje tedy natrvalo, ale plní jen nějaký dočasný úkol. Takzvaná příkazní smlouva, které se někdy říká i mandátní smlouva, je velmi podobná. Píše se o ní v § č. 2430 až 2444 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku. A jejím cílem je dát pracovníkovi pouze určitý příkaz nebo spíš úkol, jehož detaily smlouva přesně specifikuje.

Příkazník a příkazce

V příkazní smlouvě se typicky operuje se dvěma základními pojmy – příkazník a příkazce. Nikoliv tedy zaměstnavatel a zaměstnanec. A ač by se to mohlo laikovi zdát jako totéž, tak podle zákona je v tom obrovský rozdíl. Dále je důležité, že práce, kterou má dotyčná za úkol udělat, se označuje jakožto záležitost příkazce. V podstatě může jít o jakoukoliv činnost a může být úplně stejná jako v dohodě o provedení práce. A nemusí jít o jednorázovou záležitost, ale klidně i o pravidelnou. A v tom jsou si také obě formy spolupráce velmi podobné.

Příkazní smlouva a odměna

A teď to důležité. Tím je samozřejmě odměna za sjednanou práci, která ale záleží na dohodě příkazce a příkazníka. A pro vykonavatele práce to nemusí být až tak výhodné. Příkazce totiž sice musí nahradit příkazníkovi účelně vynaložené náklady, ale nemusí mu poskytnout pracovní pomůcky. A stejně tak mu vyplatí odměnu, jen pokud se na ní dohodnou nebo pokud je za danou činnost obvyklá. Což se může v případě neférového příkazce nepříjemně zvrtnout.

Neférovost smlouvy

A když při výkonu práce dojde k úrazu? Příkazce není nucen řešit ani pracovní úraz ani nemoc z povolání, jak by tomu bylo u jiného typu smlouvy. A neexistuje tu ani žádná výpovědní doba ze strany příkazce – může tedy smlouvu ukončit, kdy se mu zachce.

Příkazní smlouva a odvody

Z pohledu státu a sociálního systému jsou velmi důležité také odvody neboli zdravotní pojištění a sociální pojištění. Kdo je platí, v jaké výši a kdy? Příkazní smlouva v tomto případě opět dává výhodu příkazníkovi. Ten za svého pracanta nemusí platit ani zdravotní ani sociální pojištění. A ani za něj nedaní příjmy. Takže to vše leží na bedrech člověka, který tuto smlouvu podepíše a pak jde vykonávat smluvenou činnost. Odměnu si následně musí zdanit podle zákona o dani z příjmů a musí z ní ještě hradit zdravotní a sociální pojištění.

Podepsat je riskantní

Ačkoliv se tak zaměstnavatelé mohou tvářit, že vám dávají klasickou smlouvu, která je obdobná jako u DPP nebo DPČ, tak si na ni dávejte velký pozor. Upírá vám totiž řadu práv a máte menší možnost bránit se v případě neférového jednání. Zato pro vás z ní plyne spousta povinností a ještě navíc i úhrad státu. Těchto smluv bohužel v posledních měsících přibývá a ne vždy se vyplácí podepisovat je. K tomu vás ostatně nikdo nutit nemůže – můžete si naopak vyžádat jiný typ smlouvy nebo jít raději pracovat jinam.