Praktické

Přechodné bydliště

Standardní adresou užívanou pro jakékoliv formální záležitosti je adresa trvalého bydliště, tedy ta, která je uvedena v občanském průkazu. Na tuto adresu vám klasicky chodí úřední dopisy a tato adresa figuruje v rozličných smlouvách i formulářích. Ne vždy je ale adresa trvalého pobytu ta, na které vás je reálně a fyzicky možné zastihnout. Pro tyto účely se využívá pojem adresa přechodného bydliště, která naopak dává na vědomí, kde skutečně přebýváte. Její ohlášení je aktuálně nepovinné, do budoucna by se ale v určitých případech mohlo stát přechodné bydliště dalším povinně uváděným údajem.

Přechodné versus trvalé bydliště

Zákon v současné době zná a využívá pouze bydliště trvalé (tedy trvalý pobyt dle zákona o evidenci obyvatel č. 133/2000 Sb.), které je definováno jako adresa pobytu občana v České republice. Tato adresa, která je vedena v registru obyvatel, je obvykle místem, kde má občan rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Bez obtíží si ale můžete nechat trvalé bydliště nahlásit v jakékoliv nemovitosti, kterou vlastníte, nebo ve které jste v pronájmu, byť v ní třeba ani nebýváte. Nutností přitom není ani souhlas majitele. Stačí platná nájemní smlouva.

Jeden občan může mít v Česku ohlášeno vždy jedno místo trvalého pobytu. Tímto místem přitom může být nemovitost určená pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, označená číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem. Zároveň může být místem trvalého pobytu i městský či obecní úřad, a to například v situacích, kdy u občana zaniklo právo k užívání nemovitosti. Řada lidí však trvalý pobyt na úřadě volí účelově, zejména z obavy před exekucemi.

Co se týče přechodného pobytu, obecně je za přechodné bydliště pokládáno místo, kde přebýváte alespoň 90 dní v roce. Může to tedy být vaše letní chata, byt přítelkyně nebo ubytovna kde občas přebýváte kvůli práci.

Společným znakem přechodného i trvalého bydliště přitom je, že z přihlášení občana k pobytu na dané adrese nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti. Zcela mylná je tedy například představa, že pokud má občan někde nahlášen trvalý pobyt, má neomezené právo v bytě bydlet a nemůže být vystěhován.

přechodné bydliště

Ohlášení přechodného bydliště

Aktuálně občané přechodné bydliště hlásit nemusí, a to od roku 2000 dokonce ani v případech, kdy mají trvalé bydliště nahlášeno na úřadě. Změnu by ale mohla přinést novela zákona, jejímž záměrem je zajistit dostupnost všech občanů v místě pobytu. Povinnost hlásit na ohlašovně i přechodné bydliště by měla pomoci v boji proti lidem, kteří se ohlášením trvalého bydliště na úřadě účelově skrývají – ať už kvůli exekuci, nebo i z dalších důvodů.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Přečti si také

Close
Close