Pracující důchodce a nemocenská
Mají pracující důchodci nárok na nemocenskou? Přispěje jim stát něco a musejí si platit nějaké speciální zdravotní pojištění? To jsou v dnešní době velmi aktuální otázky, protože řada seniorů si k penzi ještě přivydělává – ale zdravotně už na tom často nejsou nejlépe.
Když důchodce nepracuje a jen využívá tuto sociální dávku, tak na nemocenskou nemá nárok. I kdyby byl hospitalizovaný v nemocnici, měl chřipku nebo si zlomil nohu. Stát mu žádné peníze v podobě nemocenské nevyplatí. Je to podobné jako třeba u žen na rodičovské dovolené. Ale ve chvíli, kdy si důchodce začne přivydělávat, byť i jen na částečný úvazek nebo formou brigády, je to rázem úplně jinak. A nemocenská se na takového člověka už také vztahuje.
Omezení pro pracující důchodce
Pokud důchodce pracuje, tak za něj zaměstnavatel musí státu odvádět zdravotní a sociální pojištění. Pokud by důchodce byl osobou samostatně výdělečně činnou a i v penzi podnikal, musí tyto peníze státu odvádět on sám. Na základě toho pak má nárok i na nemocenskou. Nicméně, nejde o plnohodnotnou nemocenskou jako u pracujících lidí v aktivním věku. Běžná nemocenská je totiž limitována počtem 380 dní – po tu dobu má nemocný člověk na náhradu mzdy vyplácenou státem. U důchodců ale může být nemocenská zkrácena na pouhých 70 dní. Tedy v některých případech.
Maximální doba nemocenské u důchodců
Běžně platí, že na výplatu náhrady mzdy, tedy nemocenskou, máte nárok po dobu nanejvýš 380 dní. Nicméně, pokud už jste na nemocenské byli nedávno předtím, může vám být doba následující nemocenské krácena. Platí, že abyste mohli být na nemocenské až 380 dní, nesmíte ji využívat nejméně 190 dní předtím.
Důchodci v některých případech mohou dosáhnout také na dobu nemocenské až 380 dní. Ale pokud už v témže roce nemocenskou jednou nebo vícekrát čerpali, může jim být aktuální doba nemocenské zkrácena na pouhých 70 dní.
Od kdy se platí nemocenská?
Nemocenská se běžně vyplácí až od 15. dne pracovní neschopnosti. Prvních 14 dní musí náhradu mzdy pracujícímu (i pracujícímu důchodci) poskytnout zaměstnavatel. Tento limit platí jak pro lidi v aktivním věku, tak i pro pracující důchodce.
Výše nemocenské pro důchodce
A kolika peněz z nemocenské se dočkáte? To je individuální a záleží to na výši vaší mzdy. Dobrou zprávou je, že v tomto případě platí stejná pravidla jak pro běžné pracující, tak i pro důchodce. V prvním měsíci pracovní neschopnosti se jedná o částku odpovídající 60 procentům z redukovaného denního vyměřovacího základu. Od 31. dne pracovní neschopnosti pak jde o 66 procent z redukovaného denního vyměřovacího základu. A od 61. dne je to 72 procent.
Co po uběhnutí nemocenské?
Je možné, že kvůli předchozí nemocenské u vás dojde ke krácení té současné. Pro nemocného nebo zraněného důchodce pak pouhých 70 dní nemocenské nemusí být dostačujících. Nikdo ho ale po té době nenutí znovu nastoupit do práce. Může zůstat dál ve stavu práce neschopného, ale už bez finanční podpory od státu. Možností je pak požádat o jiný typ sociální dávky – například o příspěvek na bydlení nebo dávku hmotné nouze.
Invalidní důchodce a nemocenská
I invalidní důchodce ve starobním důchodu může za určitých okolností pracovat a přivydělávat si tak k penzi. Jak je to ale s otázkou nemocenské v tomto případě? Pokud se jedná o invalidní důchodce v 1. a 2. stupni invalidity a ve starobním důchodu, tak u nich se počítá nemocenská úplně stejně jako u běžných pracujících důchodců – tedy nanejvýš 380 dní, ale je možné krátit je až na 70 dní. Pokud se jedná o invalidního důchodce ve 3. stupni invalidity, tak je opět vše stejné. A pozor, u žádných důchodců není možné využívat takzvanou ochrannou lhůtu – tedy možnost pobírat nemocenskou i po skončení pracovního poměru.
Foto: Pixabay