Polská národní banka

Stejně jako existuje Česká národní banka (ČNB), existuje v Polsku také Polská národní banka. Jedná se o centrální banku s podobnými funkcemi jako má ta tuzemská. Přesto je zajímavé podívat se na ni podrobněji a zjistit, co vlastně Polská národní banka dělá.

Polská národní banka je známá také pod zkratkou NBP a její originální název zní Narodowy Bank Polski. Její sídlo najdeme ve Varšavě, a to konkrétně v ulici Świętokrzyska 11/21. Jedná se o komplex budov situovaný do obdélníku s velkým nádvořím uprostřed (sloužícím například i jako parkoviště). Toto je ale jen hlavní budova a sídlo Polské národní banky – pak má ještě několik poboček, které můžete najít v dalších městech Polské republiky.

Činnost Polské národní banky

Polská národní banka (NBP) byla založena v roce 1945, tedy záhy po konci druhé světové války. Jejím hlavním úkolem bylo od počátku udržovat měnovou stabilitu (jak to ostatně dělají i další centrální banky jiných států). Jejím důležitým úkolem je tedy vydávání polské měny nazývané zlotý. Stará se o to, aby bylo v oběhu dostatek hotovosti. Pokud je jí přespříliš, naopak peníze od běžných polských bank stahuje a nabízí jim za ně cenné papíry, které pak v rámci takzvané repo sazby vykupuje zpět a bankám za ně vyplácí smluvený úrok. Kromě měnové politiky a vydávání peněz má Polská národní banka za úkol také rozvoj platebního systému, spravuje státní rezervy, přičiňuje se na vzdělávání a informování obyvatelstva a vykonává různé služby pro státní pokladnu.

Zákony o NBP

Podobně jako v České republice existuje Zákon o České národní bance (6/1993 Sb.), tak i v Polsku mají Zákon o Polské národní bance. Její činnost je pak dále upravována i v zákoně o bankách a hovoří se o ní také v Ústavě Polské republiky.

Polská národní banka a inflace

V posledním roce až dvou mnoho zemí trápila rekordní inflace, kvůli níž výrazně zdražilo vše od potravin až po bydlení. Zajímavostí proto je, že Polská národní banka si už v roce 2003 nechala Radou pro měnovou politiku vypracovat strategii měnové politiky, jejímž cílem je stabilizovat míru inflace na úrovni 2,5 % (přípustný je pouze pohyb inflace o +/- 1 procento). Pravdou ale je, že loni a předloni se to Polské národní bance příliš nedařilo – Polsko, Česká republika, Maďarsko a Slovensko se staly zeměmi s nejvyšší inflací v Evropě. V lednu 2024 už ale inflace v Polsku činila „jen“ 3,7 %, v únoru už to bylo pouze 2,8 %.

Vedení Polské národní banky

V čele polské národní banky stojí guvernér, někdy se mu říká i prezident (u České národní banky se této funkci říká jen guvernér). Guvernéra NBP jmenuje polský Sejm, a to vždy na návrh prezidenta Polské republiky. Doba trvání jeho funkce je 6 let, ale může v čele Polské národní banky setrvat po dvě funkční období. A co dělá guvernér Polské národní banky? Je zodpovědný za fungování této instituce, předsedá bankovní radě a stará se o to, aby vše bylo v pořádku. V současnosti je prezidentem NBP Adam Glapiński, který byl poprvé zvolen hlavou NBP 21. června 2016. Před ním byl 6 let v čele NBP sociálně-demokratický politik Marek Belka (mezi lety 2004 a 2005 byl i polským premiérem).

NBP bez guvernéra

Zajímavostí je, že v roce 2010 se Polská národní banka náhle ocitla na 2 měsíce bez guvernéra. Příčinou byla tragédie. V té době byl jejím prezidentem ekonom Sławomir Skrzypek, který shodou okolností seděl v letounu Tu-154M Lux, který se 10. dubna 2010 zřítil u Smolenska a zahynulo v něm 96 osob včetně prezidenta Lecha Kaczyńského s manželkou Marií a většiny členů nejvyššího velení polské armády. Post v Polské národní bance byl předán až o 2 měsíce později právě Marku Belkovi.