Pes v autobuse

S domácím mazlíčkem zažijete spoustu zábavy a šťastných okamžiků, ale jsou s ním samozřejmě i starosti. A pokud se chystáte někam s ním jet, je to leckdy i komplikované. I když svého mazlíčka (v našem případě psa) převážíte ve svém autě, měli byste dodržovat předpisy a mít ho správně upoutaného a umístěného, jinak riskujete pokutu. A ještě složitější je to s přepravou psa hromadnou dopravou.

Mohlo by se zdát, že jízda se psem autobusem je naprosto jednoduchá. Vezmete ho na řemen, aby si ostatní cestující nestěžovali, že lítá po celém autobusu, a aby vám samovolně neutekl na některé ze zastávek. Pak s ním jednoduše nastoupíte, odklidíte se někam na stranu, aby váš pes nepřekážel ostatním cestujícím nebo aby mu někdo omylem nestoupl na packu. A hotovo. Jedete do cílové stanice, kde zase v pohodě vystoupíte. Vždyť tak to přece dělá každý. Ale tento přístup je chybný a jde spíš o benevolenci řidičů autobusů. Pokud by chtěli být striktní, budou po majitelích psů vyžadovat další nezbytnosti. A nesplníte-li je, budete bez okolků vyloučeni z přepravy – tedy vyhozeni z autobusu. A nemáte naprosto nárok stěžovat si na šikanu či cokoliv jiného.

Přepravní řád

Kdokoliv jede prostředkem hromadné dopravy, což jsou nejen autobusy, ale i metro, tramvaje či vlaky, tak se musí řídit přepravním řádem. Každá společnost provozující hromadnou dopravu ho má trochu jiný, ale hlavní body jsou si velmi podobné. Pravidla a povinnosti popsaná v přepravním řádu se týkají nejen lidí, ale i jejich zavazadel, jízdních kol, kočárků, invalidních vozíků a také zvířat. Takže než nastoupíte do autobusu se svým psem, měli byste si být jisti, že dokážete dodržet podmínky popsané v přepravním řádu. Pokud to tak není, řidič má právo chtít je po vás splnit, případně vás požádá o vystoupení z vozu (pokud má ovšem psy v lásce a váš pes nikoho neobtěžuje, často řidič dělá, že porušení nevidí a všichni jsou spokojení).

Náhubek a řemen

Úplným základem pro cestu autobusem se psem je řemen. Pes na něm musí být připnutý, a to přesně pro případy, které jsme si popsali v úvodu tohoto textu. Pes nesmí po autobuse volně pobíhat a obtěžovat či ohrožovat ostatní cestující. Musíte si ho ohlídat a pevně přidržet u sebe.
Druhou základní výbavou každého majitele psa je náhubek pro psa. Ten je vyžadován ve všech autobusech (ale i v dalších dopravních prostředcích) a máte povinnost nasadit ho svému psovi ještě před nastoupením do vozidla. I když se mu to třeba nelíbí a i vám se to příčí, je to velmi vhodné. Váš pes totiž může být nejhodnější na světě, ale pokud mu někdo při jízdě nedopatřením přišlápne tlapu či ocas, může instinktivně po dotyčném skočit a poranit ho. Takže lepší je vyhnout se problémům a raději dbát na prevenci.

Schránka na psa

Pakliže máte malého psa, tak je pro jeho přepravu autobusem úplně nejlepší, pokud ho umístíte do schránky určené právě k přepravě malých zvířat. Je to nejbezpečnější pro zvíře, nejpohodlnější pro majitele a nejpříjemnější pro ostatní cestující. Ze psa se v tu chvíli stává zavazadlo, které si na sedačce můžete položit na klín či si ho při stání dát pod nohy, nikdo ho neohrozí a zvíře nikoho také ne. Navíc má zvíře pocit bezpečí, protože schránku už zná. A nemusíte ho ani trápit náhubkem či ho chránit před nešikovnými úkroky od ostatních cestujících.

Platba za psa

Tím, co mnoho majitelů zvířat (například psů), kteří s nimi cestují veřejnou hromadnou dopravou, netuší, je že za zvíře je nutné také zaplatit. Tedy koupit mu jízdenku. A někteří to dobře vědí, ale ignorují.
Každý dopravce má pro přepravu zvířete jiný ceník. Většinou ale platí, že zvíře ve schránce je považováno za malé zavazadlo a převážíte ho zdarma. Velké zvíře je ceněné stejně jako velké zavazadlo (ano, i za kufry byste v autobusu měli platit poplatek). A pes bez schránky má také svůj typ jízdenky či svůj poplatek, který je ale většinou stejný jako za zavazadlo. Obvykle je to do dvaceti korun.