Ocenění starých knih

Knihy jsou v dnešní době pro mnoho lidí už přežitkem minulosti, neshánějí je ani nečtou. Zato jiní na ně stále nedají dopustit, kupují nové tituly, rozšiřují svou knihovničku o osvědčené klasiky a dokážou o nich zarytě diskutovat celé hodiny. Ale ať už jste milovníkem knih nebo k vám nějaké doputovaly úplnou náhodou, můžete se dostat do situace, kdy začnete uvažovat o jejich ceně. A to ne duchovní ceně, ale té reálné, peněžní.

Knihy nejsou levné, na tom se shodneme asi všichni. Když si vyrazíte do knihkupectví, těžko si odtud odnesete tašku napěchovanou knížkami. Jedná se poměrně luxusní zboží, které si drží svou cenu a rozhodně si nemůžeme dovolit kupovat si novou knihu každý den. Proto mnoho milovníků knih volí alternativní cestu a namísto broušení po literárních novinkách procházejí antikvariáty, kde hledají zajímavé čtivo. Nejsou tam jen staré knihy, ale mnohdy i ty poměrně nové, přičemž cena je výrazně nižší než v obchodech. A někdy tam můžete najít skutečné skvosty, které mají nejen čtenářskou, ale spíš už sběratelskou hodnotu.

Cena starých knih

Často máme za to, že staré knihy jsou levné. Pokud vám z pozůstalosti zůstane knihovnička plná knih a snažíte se je v dobré víře nabídnout antikvářům, mnohdy vůbec neuspějete, protože antikvariáty jsou nacpané běžnými tituly. A když už si ty vaše vezmou, tak doslova za pár korun. Pak je sice prodají za více, ale pořád ne za žádné závratné sumy. Jde většinou zkrátka o knihy, které každý zná, každý je už četl a vydaly se jich desetitisíce kusů.

Sběratelské skvosty

Většinu lidí proto překvapí, když v antikvariátu narazí na knihu, která stojí několik tisíc korun. Takových není příliš, ale přece jen se najdou. A možná vám vrtá hlavou, čím si zrovna tahle kniha vysloužila tu poctu, že stojí víc než když ji před desítkami let vydali. Vždyť už ji četlo tolik lidí, je ohmataná, místy ošoupaná, vůbec nevypadá jako skvost. Ale sběratelé si jí cení nade vše. Nejde totiž o její stáří a ani tak o její stav (i když čím je lepší stav, tím vyšší může být její cena). Čím méně vydání této knihy bylo vydáno a čím víc připomíná svůj původní vzhled v době publikace, tím je cennější.

O stáří nejde

Máte-li pocit, že hlavním vodítkem je stáří knihy, mýlíte se. Pokud máte knihu z roku 1890 a radujete se, jak na ní vyděláte tisíce korun, můžete s úžasem zjistit, že vám za ni antikvář s klidem nabídne třeba jen sto korun. Nejde totiž o stáří knihy – její hodnota se zjišťuje podle toho, jaký o ni je mezi lidmi zájem a jak je vzácná. A je úplně jedno, že poté byla vydána ještě padesátkrát. Právě tohle jedno původní vydání, kdy nakladatel vydal třeba jen 100 knih v originální vazbě a v určitém vzhledu, může mít neskutečnou hodnotu. A ty další pak už seženete třeba za 50 korun.

Cenu určí profesionál

Laik sám těžko odhadne, jakou hodnotu má jeho kniha. Často naopak přikládáme větší cenu knihám, které podle odborníků nemají hodnotu skoro žádnou. A klidně bychom odmávli knihy, které nám připadají obyčejné a nezajímavé, ale sběratel je ochotný platit za ně závratné sumy.
Cenu knihy tedy nejlépe určí profesionál z tohoto oboru, tedy ideálně antikvář. Pokud jeho úsudku nevěříte, oslovte jich více a jejich odhad porovnejte. Pokud máte skutečný sběratelský skvost, dozvíte se to. Pak už můžete jen vyjednávat o prodejní ceně – či si ho vítězoslavně ponechat.

Cenné tituly

O které knihy je takový zájem, že na ně asi ani nebudete mít dost peněz a za tu cenu byste se je skoro báli i číst a jen byste je bezpečně zavřeli do trezoru? Mezi nejoceňovanější patří knihy od J. Vernea, které sice četl asi každý kluk a běžně je seženete za pár korun, ale určitá vydání, navíc ilustrovaná Zdeňkem Burianem a s originální vazbou, se prodávají za desítky tisíc korun.
A kapitolou samou pro sebe jsou pak vzácná historická díla a rukopisy, které když se někde objeví a prodávají (nejčastěji v aukcích), vydraží se za desítky i stovky milionů korun).