Hypotéka

Maximální zastavěnost pozemku

Koupit si svůj vlastní pozemek nebo nějaký zkrátka vlastnit je terno. Můžete na něm stavět, mít na něm obrovskou zahradu nebo ho používat k čemukoliv jinému (tedy podle jeho určení, protože pokud není veden jako stavební, samozřejmě na něm oficiálně nesmíte stavět a podobně). Ale možná vás už někdy napadlo, jaká je maximální povolená zastavěnost pozemku. Můžete mít dům od kraje ke kraji a jakoukoliv zahradu zcela vynechat nebo to není možné? To je dobré vědět, ještě než začnete stavět.

Velký dům a malá zahrádka. Jde to či ne?

Hned na začátku si řekněme, že pokud plánujete dům bez kousku trávy, nedostanete ke stavbě povolení. Není možné ani vybetonovat celou plochu pozemku, protože aspoň malý trávníček zkrátka musíte mít. Proč? Protože je to tak uvedeno v zákonech – zejména se zde jedná o stavební zákon. Navíc mnohé obce si ještě samy upravují, jaká může být maximální zastavěná plocha a může se to navíc lišit lokalitu od lokality (například jiné je to v centru města a jiné v okrajových částech). Proto se na tuto problematiku podívejme blíže.

Koeficient zastavěnosti pozemku

Leckdy se na stavebním úřadě můžete setkat s pojmem „koeficient (či index) zastavěnosti pozemku“. Nejde o nic jiného než o poměr mezi zastavěnou částí pozemku k celkové ploše daného pozemku. Je nutné vědět, že zastavěnou částí se nemyslí jen samotný dům, ale veškeré stavby nacházející se na tomto pozemku (ted například garáž, zastřešené stání pro auto, altán nebo i bazén). Pokud máte balkon podepřený sloupy, musíte započítat i ten. To vše je nutné sečíst a vydělit celkovou plochou pozemku, načež vám vyjde určité číslo, které značí procento zastavěné části. Některé obce toto zastavění regulují, a tak už máte předem určené, že můžete zastavět například jen 30 procent pozemku. Proč a není to zasahování do osobních svobod? Může to tak vypadat, ale obcím a zákonům jde o jediné – o zachování aspoň určitého množství zeleně a o možnost vsakování dešťové vody.

Vsakování vody

U zastavěnosti pozemku se proto často řeší i vybetonované a jinak zpevněné plochy, které znemožňují vsakování dešťové vody. Někdy je regulováno i toto a dočteme se o tom i v zákonech, konkrétně ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. V § 21 odst. 3 se dočteme, že vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, a řadového rodinného domu a bytového domu 0,3. Hovoří se o tom také ve stavebním zákoně, kde se v § 79 odst. 2 písm. o) můžeme dočíst konkrétně to, že „plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci“. Takže i pokud máte maličkou chatu o zastavěné ploše 20 metrů čtverečních, dalších minimálně 10 metrů čtverečních musí mít okolní pozemek schopný vsakovat vodu.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Close