Kvintilion

Milion, miliarda, bilion. To jsou číselné hodnoty, s nimiž se setkáváme docela často a často je i sami v hovoru používáme. Ale nesmíme zapomínat, že existují i mnohem vyšší čísla a i ona mají své názvy a své přesné hodnoty. Víte například, co je to kvintilion? A jaký je rozdíl mezi kvintilionem a trilionem?

Abychom pochopili logiku čísel, je nutné si uvědomit, že se pohybujeme v takzvané desítkové soustavě. Což znamená, že základní jsou pro nás jedničky a nuly. A aby toho nebylo málo, musíme také vědět, že existuje takzvaná dlouhá soustava a krátká soustava, které se od sebe výrazně liší, přičemž tu první používají Evropané (kromě Velké Británie) a tu druhou znají zase v USA.
Takže pokud se setkají dva lidé z odlišných kontinentů, mohou najednou v oblasti čísel vznikat nečekaná nedorozumění. Jak je to možné?

Kolik je kvintilion

Začneme tím, kolik je vlastně onen kvintilion, tedy jakou má toto pojmenování číselnou hodnotu. Prostou odpovědí je, že je to číslo se zápisem 1 a k tomu 30 nul. Zkráceným a často používaným zápisem se tedy jedná o hodnotu „deset na třicátou“ čili 10³º. Ale to se bavíme o evropském pojetí kvintilionu a naší naučené dlouhé sestavě.
Pokud byste zavítali do Ameriky, velmi byste s divili, až byste se začali s někým bavit o hodnotě kvintilionu. Američan by vám totiž rozhodně tvrdil, že kvintilion je „deset na osmnáctou“ tedy číslo 1 a za ním 18 nul. A potíž tkví v tom, že tato hodnota nese v Evropě zase úplně jiný název a tím je trilion.
Z toho tedy vyplývá, že americký kvintilion je evropský trilion.

Mezinárodní určování čísel

Dá se tedy vůbec mezinárodně nějak mluvit o vysokých číslech, aby nedocházelo k nedorozuměním kvůli používání odlišných soustav? Samozřejmě. K tomu účelu totiž vznikl třetí typ pojmenování vysokých čísel. Ideální je používat Mezinárodní systém jednotek, v němž se velká čísla pojmenovávají pomocí mezinárodně známých předpon jako mega, giga, tera. A všichni se rázem chápou.

Dlouhá soustava

Nyní se podívejme, jak vznikla hodnota pojmenovaná kvintilion a jaká další takto vysoká čísla v dlouhé soustavě máme.
Obecně se má za to, že o velkých číslech hovoříme od hodnoty milion, tedy 1 000 000. Ten se dá zkráceně označit i jako „deset na šestou“, tedy jednička a 6 nul. Pak se počítá v dalších řádech, ale hodnoty, které nesou nové pojmenování, se od těch předchozích vždy liší o 10⁶ (což znamená, že vyšší řád má o šest nul více než řád nižší).
Takže následuje bilion, který má hodnotu 1 a 12 nul (a jde v podstatě o milion milionů). Dále je trilion, který má za jedničkou 18 nul. Kvadrilion má logicky hodnotu 1 a 24 nul. A kvintilion má tedy za jedničkou 30 nul. A tak se dá pokračovat dál a dál.

Problémy s krátkou soustavou

Potíž tkví v tom, že i když americká krátká soustava také považuje milion za určitý milník, tak její základní násobnou jednotkou je 1 000. Tedy každý další pojmenovaný řád se v této soustavě zvětšuje díky tomu, že se k číslu připisují 3 nuly (10³). Z toho plyne, že pokud Američan řekne bilion, myslí tím tisíc milionů (tedy de facto naši miliardu). A tak dále a tak dále.

Nejvyšší číslo googolplex

Možná si říkáte, jaké je asi nejvyšší číslo na světě. Nekonečno? Teoreticky ano, protože nic většího než nekonečno neznáme. Ale je nutné uvědomit si, že se jedná jen o jakousi teoretickou hodnotu, která není nijak přesně vyčíslena.
Takže ta teoretická nejvyšší číselná hodnota, kterou si lidé umí aspoň trochu představit, nese zajímavý název googolplex. Ten je odvozený od pojmu googol, který označuje jedničku se sto nulami. Vymyslel to v roce 1938 devítiletý Milton Sirotta a pojem se ujal (ostatně, název vyhledávače Google není v souvislosti s tímto pojmem a jeho významem nijak náhodný).