Kolik vojáků má prapor, divize, brigáda

Vyznat se ve vojenských hodnostech pro leckoho není snadné. Stejně jako řada lidí netuší, kolik vojáků má prapor, divize, brigáda a tak dále. Podívejme se na to tedy podrobněji, ať můžete zítra v práci nebo s kamarády zaperlit novými znalostmi.

Armáda se dělí na různé jednotky, které mají nejen různé úkoly, ale i rozličnou velikost. Tou největší je armáda sama o sobě, ale dále se může rozdělovat do menších a menších celků, jimiž jsou: armádní sbor, divize, brigáda, pluk, prapor, rota, četa, sekce, družstvo. Tou nejmenší je pak takzvaný fireteam. Další rozdílné dělení pak najdeme například u letectva nebo v námořnictvu.

Kolik vojáků má divize?

Největší armádní jednotkou je sice armádní sbor, ale ten tvoří několik spojených divizí. Proto se zaměřme spíše na divize. V té bývá až 20 000 vojáků a nejčastěji se objevuje u pěchoty. Tito vojáci se pak ještě dělí do menších celků (brigády, roty, prapory…). Aby mělo velení armády o svých divizích lepší přehled, tak si je čísluje – běžně se tak setkáte s pojmy jako první divize, druhá divize a tak dále.

V čele každé divize stojí generálmajor, ale v některých státech se tato hodnost označuje jakožto divizní generál.

Kolik vojáků má brigáda?

Dalším stupněm vojenských jednotek je brigáda. Počet jejích členů je vždy nižší než u divize, ale přesný počet není nikde daný. V každém státě mají tak brigády jiný počet vojáků a čím je daná armáda početnější, tím větší je i brigáda. Typické ale je, že v jedné brigádní jednotce je až okolo 8 000 vojáků.

Pokud se spojí více brigád, vytvoří tak divizi. Ale stejně tak mohou jednotlivé brigády operovat úplně samostatně. V minulosti, konkrétně za Velké francouzské revoluce, existovala ještě takzvaná půlbrigáda, která byla ustavena v roce 1793 a nahradila tehdejší pluky.

Kolik vojáků má pluk?

Na žebříčku vojenských jednotek následuje co do velikosti pluk. Jeho součástí je zpravidla několik praporů a operuje úplně samostatně. V jeho čele stojí velitel pluku, tedy plukovník. Tvoří ho obvykle několik stovek vojáků, ale může jich být až několik tisíc. Pokud bychom se podívali k letectvu, tak tam pluk nenajdeme, ale obdobnému typu jednotky se říká křídlo.

Kolik vojáků má prapor?

Jak už jsme zmínili, prapory dohromady tvoří pluk. Jednotlivé prapory jsou výrazně menší a v jednom může být třeba i jen 300 vojáků. Pokud se ale schyluje k válce, velikost praporu roste a jeho členů může být až 1 500. Pokud se spojí několik praporů, vznikne z nich pluk, z několika pluků zase brigáda, z několika brigád je poté divize. Ale i prapory se dělí na ještě menší vojenské jednotky. A v jejich čele stojí buď major, nebo podplukovník.

Kolik vojáků má rota?

Ještě menší vojenskou jednotkou je rota, která může mít i jen pár desítek vojáků. Typicky jich má mezi 70 a 200. Spojením rot pak vzniká již zmíněný prapor a pak další struktury. I rota, jíž se dřív říkalo setnina, se ale dá dělit na ještě menší jednotky.

Kolik vojáků má četa?

Pod rotou je ještě četa. Ta má pouhých 20 až 80 vojáků a obvykle neoperuje samostatně. Přímo patří pod nějakou rotu. V jejím čele většinou stojí poručík a i četa se může dále dělit na menší útvary.

Kolik vojáků má sekce?

Ještě menší je sekce, která má zpravidla jen do 40 vojáků – ale může jich být třeba i jen 13 nebo 15. V každém státě jsou sekce jinak početné a záleží opět především na velikosti dané armády.

Kolik vojáků má družstvo?

Nejmenší jednotkou (nepočítáme-li fireteam), je družstvo. To má typicky do 12 vojáků, ale jeho početnost opět záleží na velikosti dané armády – někde je v družstvu ještě méně členů, jinde naopak výrazně více. Velí mu zpravidla desátník nebo podporučík.