Praktické

Kolik je kopa

V dnešní, moderní době, jsou pro nás staré měrné jednotky velkou záhadou. Většinou jim příliš nerozumíme a netušíme, co vlastně označovaly a jaké byly jejich přesné míry. Co se týká kopy, je tomu trochu jinak, protože i dnes mnoho lidí tuší, kolik taková kopa je.

Prozradíme vám to rovnou – jedna kopa označuje číslovku 60. Tedy kopa vajec znamená 60 vajec (a tak podobně). To je základní význam pojmu kopa. Jenže s kopou se dá i dále různě počítat, dělit ji na jiné míry a dříve označovala i peněžní jednotku. Pokud vás tedy tato problematika zajímá, podívejme se na kopu podrobněji.

Staré počítání

Jelikož kopa nejčastěji označovala určité, jasně dané množství, používala se právě jako měrná jednotka množství. V dřívějších dobách ji lidé dokázali převádět na mandele, tucty, veletucty, případně vrhy. Jednotlivé jednotky přitom počítali nejen na kusy, ale také na čtvrtiny, pětiny či dvanáctiny. Jak to s kopou tedy bylo?

  • 1 kopa = 60 kusů = 4 mandele = 5 tuctů
  • 1/4 kopy = 15 kusů = 5 vrhů = 1 mandel
  • 1/5 kopy = 12 kusů = 4 vrhy = 1/12 veletuctu = tucet

Pro přesnost si uveďme ještě detaily k výše uvedeným dalším jednotkám:

  • 1 mandel =15 kusů
  • 1 tucet = 12 kusů
  • 1 veletucet = 144 kusů
  • 1 vrh = 3 kusy

Kopa vajec

Peněžní jednotka

Kromě množstevní jednotky se kopa používala také jako jednotka peněžní, a to už od středověku. Tehdy se platilo mimo jiné i groši, které se při větším množství počítaly na kopy. Kopa grošů byla 60 kusů, ale později se toto množství změnilo a kopa grošů čítala vícero kusů.

Pokud by vás groše zajímaly podrobněji, můžete si o nich dohledat celou řadu informací. Zkráceně si můžeme říci, že groš byla stříbrná mince, jíž se platilo už od 13. století. Postupem času groš nahradil i „konkurenční“ mince nazývané brakteáty a denáry. Od těch se lišil především tím, že jeho ražba nebyla z obou stran stejná, ale rub a líc byly jiné. Z historie známe například tourské groše (ty jsou nejstarší a razily se ve Francii). Známý je také tyrolský groš ražený od roku 1271, pak anglický groš, krakovský groš či pražský groš.

Zajímavostí je, že ačkoliv groše už dávno neexistují, vzniklo nám od této mince jedno známé úsloví: „nestojí za zlámanou grešli“. Groše se totiž postupem času staly jen drobnými mincemi s malou hodnotou, přičemž v Rakousku a Německu se jim v 17. století začalo říkat právě grešle.

Další významy

Základní hodnoty a významy kopy jsme si popsali již výše. Pokud bychom pátrali dál, co „kopa“ znamená, můžeme dojít k překvapivým a celkem zajímavým zjištěním.

Kopa je název slovenské přírodní rezervace v pohoří Poľana. Úplně stejně se také jmenuje hora v pohoří Krkonoše, ale na polské straně. A na polské straně Jizerských hor najdeme další horu podobného názvu – Przednia Kopa. V Banské Bystrici se nachází vrch nazývaný Stará kopa a na jeho vrcholu můžeme najít přírodní rezervaci, která se taktéž jmenuje Stará kopa.

Ovšem těžko říct, jestli tyto názvy mají něco společného se starou jednotkou nebo je to jen náhoda.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Close