Praktické

Kolik je jedna míle

Počítání v mílích není pro Středoevropana tak složité jako počítání vzdáleností v jiných (pro nás starodávných a často nepochopitelných) vzdálenostních jednotkách, jako jsou například stopy, palce či yardy. Navíc se často už ve škole letmo dozvídáme, kolik taková míle vlastně měří. A pokud se vydáme do zahraničí (nejen USA, ale i anglicky mluvících zemí), tak se často právě s mílemi můžeme setkat.

Vydáte-li se v USA na cesty, počítejte s ukazateli v mílích.

Ve Spojených státech amerických je počítání v mílích naprosto samozřejmé a Američanům spíš častěji dělá problém počítání v kilometrech. A jelikož je dnešní svět multikulturní a lidé často cestují do zcela odlišných koutů světa, než odkud pocházejí, je dobré mít o mílích nějaké povědomí, i když se vy sami třeba ani nikam do zahraničí nechystáte – protože potkat cizince neznajícího kilometry je více než pravděpodobné.
Takže hned na začátek – kolik je tedy jedna míle? Je to přesně 1, 609 344 kilometru (nebo také 1 609,344 metru). A pokud to někdo potřebuje znát obráceně, tak vězte, že jeden kilometr se rovná 0,6214 mil (k čemuž byste jistě i sami dospěli jednoduchým výpočtem). Těžko někomu budete z hlavy přepočítávat, kolik mil má ujet do 12 kilometrů vzdáleného města, ale samozřejmě to lze.

Použití míle

V současnosti se s počítáním vzdáleností v mílích můžete setkat ve všech anglosaských zemích, tedy nejen ve Velké Británii a Spojených státech amerických, ale znají a používají je i v Austrálii, Kanadě, Indii, Pákistánu a dalších bývalých koloniích Velké Británie. Někde platí míle za hlavní vzdálenotní jednotku, jinde se už častěji počítá s kilometry, ale obyvatelé znají i míle.
Zajímavostí může být, že ačkoliv je míle dosud hojně používaná a je to zároveň historická jednotka známá už z minulých staletí, tak v současnosti není jednou z jednotek SI, tedy Mezinárodního systému jednotek. Tento systém totiž obsahuje pouhých sedm základních jednotek, od nichž se pak odvozují další a které spolu vzájemně nějak souvisejí. Jako zástupce měrných jednotek vzdálenosti je zde uváděn metr (a od něj pak logicky musí být odvozen kilometr, takže míle zde být zapsána nemůže).

Míle v historii

Míle není žádnou novinkou a její historie sahá až do starověku. V mílích totiž měřili vzdálenosti již staří Římané, kteří měli takzvanou římskou míli. Jelikož v té době se převod vzdáleností děl jen velmi ztěžka, tak jedna míle byla určena jako tisíc dvoukroků a dále už nebylo nutné ji převádět.
Britové už měli systém měrných a vzdálenostních jednotek přesnější, takže když si od starých Římanů vypůjčili a převzali míli jako hlavní vzdálenostní jednotku, určili si, že jedna míle se rovná 5 280 stopám, případně že je její vzdálenost také totožná s 1 760 yardy. S metry ji dříve příliš přesně neporovnávali a k současnému číslu, které jsme uváděli již výše (tedy že jedna míle se rovná 1 609,344 metru) se došlo až mezinárodní dohodou v roce 1959.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Close