Hypotéka

Koeficient zeleně

Možná vám přijde, že ve městech neustále přibývá bytových domů a kancelářských budov. Nové domy přibývají na okrajích měst a vznikají satelitní městečka. A kde je zeleň, která tu až dosud byla? Naštěstí developeři a stavaři nesmí stavět úplně všude – brání jim v tom například takzvaný koeficient zeleně, který jim určuje jasná pravidla.

Koeficient zeleně je na každém území jiný.

Koeficient zeleně je označením pro plochu zeleně, která na určitém území musí bezpodmínečně zůstat zachována. Nemusí mít ale vždy stejnou hodnotu a záleží na každém konkrétním územním plánu. Vždy ale platí, že tento koeficient musí být přesně dodržen a nesmí být zmenšen na úkor staveb.

Koeficient zeleně může být větší

Takzvaný koeficient zeleně určuje, jaká je minimální plocha zeleně (tedy trávy, stromů, keřů, záhonů atd.). Což znamená, že plocha může být následně klidně i větší, což ničemu nevadí. Naopak je to dobře. Určuje se z takzvaného koeficientu podlažních ploch a průměrné podlažnosti. V potaz se musí brát i koeficient zastavěnosti pozemku.

Vycházet je nutné ze zákonů

Tyto všechny koeficienty si nemůže každá obec určovat, jak s jí zlíbí. Vždy je potřeba vycházet z příslušných zákonů. Takže například koeficient zastavěných ploch vychází z definice zastavěné plochy, o níž se můžeme dočíst ve stavebním zákoně, v č. 183/ 2006 Sb. Podstatné je, že za zastavěnou plochu se nepovažuje jen dům nebo třeba pergola, ale také dlážděné chodníky nebo asfaltový vjezd. U některých typů staveb a v určitých specifických místech je ovšem koeficient zastavěnosti a koeficient zeleně určován zcela individuálně.

Okraj města vs. centrum

Jistě už vás zaujalo, že zatímco v okrajovějších částech měst je zeleně poměrně dost, v centru tomu bývá naopak. Tam není téměř žádná. Jak je to tedy s dodržováním koeficientu zeleně? Jak už jsem naznačili, každá obec si v územním plánu určuje koeficient zeleně sama a velký rozdíl je přitom v typu stavby a v její poloze.

Zatímco tak na většině území daného města může být koeficient zeleně třeba 0,8, tak poblíž centra to může být například pouze 0,2. A co to vlastně znamená? Že pokud máte dodržet koeficient 0,8, tak na svém pozemku můžete zastavět pouhých 20 procent – 80 procent plochy musí zůstat bez staveb, chodníků atp. Pakliže máte koeficient 0,2, tak smíte ponechat přírodě pouhých 20 procent plochy svého pozemku.

Změna územního plánu

Pokud někdo nesouhlasí s aktuálně nastaveným koeficientem zeleně, může se proti němu ozvat. A to nejlépe vedení své obce. Koeficient zeleně a koeficient zastavěnosti je jasně určen územním plánem, ale ten není nezměnitelný. Naopak, ke změnám a úpravám územních plánů dochází průběžně – a často je to na žádost obyvatel daného území. Takže stačí zjistit si, jak na tom vaše obec je a požádat o změnu územního plánu. Pokud půjde o rozumnou a logickou změnu, může jít být vyhověno. Ale také nemusí projít.

Proč je koeficient zeleně důležitý?

Majitelům pozemků se občas může zdát, že koeficient zeleně je jedna velká byrokracie. A mají pocit, že na svém vlastním pozemku si mohou dělat cokoliv a nikdo nemá právo omezovat je v tom. Což ale není pravda. I proto tady ostatně máme stavební úřad. Pokud chcete cokoliv stavět, přestavovat nebo bourat, měli byste požádat o stavební povolení  nebo to ohlásit A úřad posoudí, jestli je to možné – a to například i s ohledem na koeficient zastavěnosti a koeficient zeleně.

Proto je nutné tyto koeficienty dodržovat a nezahrávat si se zákonem. Jsou nastaveny tak, aby na každém pozemku zůstávalo dostatek prostoru i pro přírodu. Kdyby totiž každý zastavěl svůj pozemek úplně, přišli bychom o zelené plochy. Což by z dlouhodobého hlediska bylo pro naši planetu i pro nás samotné velmi nepříznivé.


Foto: Pixabay

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přečti si také
Close
Back to top button