Kdy se ozve notář po úmrtí

Smrt v rodině je vždycky šok. Ale ještě větší šok je, pokud s někým už dlouho nejste v kontaktu a o jeho smrti vás posléze informuje až notář řešící dědické řízení. Kdy se ozve notář po úmrtí a co vás při jednání s ním může čekat?

Notář rozhodně není první člověk, který úmrtí ostatním oznamuje. Nejprve nejbližší příbuzní (typicky manžel/ka, děti nebo sourozenci) řeší pohřeb a vše s ním spojené. Dědictví se začíná řešit až poté, protože dřív na to není ani čas. Dědické řízení přitom probíhá u každého zesnulého člověka – nejen u toho, který po sobě zanechal majetek a peníze, ale i u toho, který po sobě žádný movitý ani nemovitý majetek nezanechal. Takže počítejte s tím, že pokud se nějakým způsobem máte dědického řízení účastnit, notář vás po úmrtí kontaktuje.

Dědické řízení

Během dědického řízení se řeší, jaké majetky po sobě zesnulý zanechal a komu po jeho smrti připadnou. Vždy to řeší notář, který ovšem má i další práci. Takže nečekejte, že vás notář po úmrtí kontaktuje do pár dnů. Dědické řízení je leckdy složité, takže se táhne celé měsíce. A bývá pravidlem, že všichni účastníci dědického řízení bývají kontaktováni notářem až po několika měsících – během nich notář shromažďuje podklady, dohledává majetek po zesnulém, ale pátrá například i po jeho dluzích. Takže pokud řešíte, kdy se ozve notář po úmrtí, nebuďte překvapeni, pokud to bude třeba 6 až 9 měsíců po smrti daného člověka.

Koho osloví notář?

Notář musí s dědickým řízením nějak začít. A od někoho. Takže neobesílá všechny možné dědice až posléze, když má vše hotovo a připraveno. Nejprve kontaktuje nejbližší pozůstalé, respektive člověka, který řešil pohřeb. Notář takto postupně kontaktuje okruh zákonných dědiců. Ten se přitom může lišit podle toho, jaké příbuzné po sobě zesnulý zanechal.
V typickém dědickém řízení se jedná o manžela/manželku a děti. Ale může jich být i mnohem více. A pokud zesnulý sepsal poslední vůli, tak se okruh dědiců rozšiřuje (nebo i zužuje) podle ní – mohl totiž ze zákonných důvodů někoho i vydědit.

Jak dlouho trvá dědické řízení?

Při uvažování, kdy se ozve notář, když pohřeb už je několik týdnů za vámi, je nutné uvědomit si, jak dlouho trvá dědické řízení. Žádná zákonná lhůta tu totiž není. V jednoduchých případech to může být pár týdnů, ve složitých klidně i měsíce až roky. V České republice zpravidla dědické řízení trvá 4 až 6 měsíců.

Vybrat notáře nelze

Možná si říkáte, že byste nějakého notáře mohli oslovit přímo vy, aby se celé dědické řízení zrychlilo a nemuseli jste čekat, kdy se ozve notář po úmrtí. Bohužel, to nejde. Ve všech ostatních situacích si notáře můžete zvolit podle sebe – ale u pozůstalostního řízení přiděluje každému nebožtíkovi notáře soud. Proč? Aby se příbuzní nemohli hádat, že notář někomu nadržuje – takto je zajištěna jeho nestrannost a objektivita.

Postup s notářem

Celé to probíhá následovně – jakmile někdo zemře, je mu vystaven úmrtní list. Ten neobdrží jen nejbližší příbuzný řešící pohřeb, ale má ho k dispozici i matriční úřad. Úmrtní list zašle matrika soudu a ten bez jakéhokoliv dalšího návrhu na dědické řízení vybere notáře. Klíč k výběru notářů má soud připravený a je to jakýsi rozvrh notářů. Notář pak kontaktuje dědice a vysvětlí mu (případně jim), co se bude dál dít a co se od nich očekává. V případě, že by se před ukončením dědického řízení měnily zákony, je třeba vědět, že na pozůstalost se vztahují zákony platné v den úmrtí daného člověka.
Pokud dědictví přijmete, dědické řízení je poměrně rychle ukončeno. Může se ale stát, že součástí dědictví budou i dluhy zesnulého nebo z nějakého důvodu dědictví chtít nebudete – v tom případě musíte výslovným prohlášením odmítnout. Stejně tak máte právo vzdát se svého dílu dědictví ve prospěch jiného dědice. Pokud je součástí dědického řízení platná závěť, musí se notář řídit především jí – dědicové ani soud například nemohou změnit přání zesnulého o tom, jakou část majetku chtěl komu po své smrti věnovat.