Kam se starým kotlem
Pořídit si namísto staré, vysloužilé věci, nějakou novou, krásnou a plně funkční, je sice skvělé – ale náhle vyvstává nečekaně zapeklitá otázka: kam s tou starou? Velmi podobné dilema řeší i majitelé kotlů (ať už těch plynových, elektrických nebo na pevná paliva). Kam se starým kotlem?

Je jasné, že si doma nechcete nechávat odpojený starý kotel, aby se někde jen válel, překážel a reznul. Je potřeba ho někam odvézt, vyhodit, zlikvidovat. Jenže s kotlem to není tak snadné jako s běžnými odpadky a do černého kontejneru na směsný odpad ho určitě vyhodit nemůžete (nejen, že se tam nevejde, ale ani tam nepatří a popeláři by ho rozhodně nenaložili a neodvezli). Takže – kam s ním?
Ekologická likvidace
Starý kotel nepatří do žádné ze známých ani běžných popelnic či kontejnerů. Je svým složením, stavbou i velikostí zcela nevhodný do jakéhokoliv kontejneru na tříděný odpad a nezkoušejte to ani s kontejnerem na elektroodpad. Pokud máte elektrický kotel, je to sice v podstatě elektroodpad, ale postavit ho na ulici vedle červené popelnice určené na baterie nebo drobná vysloužilá elektrozařízení není úplně nejlepší nápad.
Každý starý kotel si totiž zaslouží být správně a ekologicky zlikvidován. Což obvykle znamená, že je odvezen někam, kde ho jen neslisují a nespálí, ale že je rozebrán na součástky, ty jsou roztříděny podle typu svého materiálu a jsou zrecyklovány (jde samozřejmě o to, jaký druh kotle vyhazujete a co za materiály obsahuje).
Sběrný dvůr
Pokud se nechcete posmrtným životem vašeho starého kotle příliš zaobírat a vozit ho kdovíkam, můžete to udělat zcela jednoduše. Zvlášť pokud máte prostor, kam ho do auta (či za auto) naložit a máte na to pomocníka či dostatek síly. Zkrátka ho vezměte a odvezte do nejbližšího sběrného dvoru. Tam ho od vás pracovníci tohoto provozu bez okolků převezmou a nebudou nic řešit. A vy můžete s klidem zase odjet domů. Navíc budete o něco bohatší, protože je běžné, že se za odevzdaný starý kotel něco málo „prodejci“ vyplácí.
Pakliže chcete mít jistotu, že bude kotel skutečně ekologicky zlikvidován nebo potřebujete nějaké instituci prokazatelně doložit, že jste udělali vše pro jeho ekologickou likvidaci, vyžádejte si od pracovníků sběrného dvora potvrzení, že od vás kotel přebrali. A máte to vyřešeno.
Jak se likviduje starý kotel?
Pokud byste chtěli být velmi poctiví a chtěli kotel sami rozebrat a jednotlivé díly poté odevzdat do správných typů výkupen a sběren surovin – případně možná i zpeněžit, tak to lze. Ale musíte se trochu orientovat v jednotlivých typech materiálů.
Co se týká kotlů na tuhá paliva, tak v nich najdeme několik zcela odlišných součástí. To největší a nejpevnější – a také hmotnostně nejtěžší – je na starém kotli jistě ocelový nebo litinový svařenec a opláštění. Dále se tu nachází nerez, z níž je vyráběn hořák kotle. Tyto obě složky lze odvézt do sběrny surovin a zcela legálně zpeněžit, takže se vám vrátí aspoň část peněz investovaných do nového kotle.
Dále už v kotli nenajdete nic moc finančně zajímavého. Je tam elektronika, ale ta patří leda tak do elektroodpadu. A pak tu najdete další součástí, které klidně pojme i černý kontejner na směsný odpad – například jde o izolaci z minerální vlny nebo izolaci grenamat.
Jak rozebrat starý kotel?
Možná chcete starý kotel odvézt na sběrný dvůr, možná ho chcete rozebrat a části rozprodat. Každopádně kotel jakožto celek je velmi těžký, proto se ho před manipulací vyplatí rozřezat na více dílů. Což ale není tak snadný úkol, jak se může zdát. Měli byste si připravit vhodný řezací nástroj odpovídající materiálu kotle. Pokud je to obyčejný plech, stačí vám takzvaná flexa. Pokud jde o litinu nebo ocel, už vám to dá více práce a připravte se i na pár zcela zničených řezacích kotoučů. Lepší než řezat kotel jako celek je odřezávat šrouby, spojovací tyče a tak dále. Pak se do jeho útrob dostanete mnohem rychleji.
Foto: Pixabay