Jak topit koksem

Kdo nemá možnost vytápět domácnost plynem nebo elektřinou, ten musí hledat alternativy. Těmi je zejména topení tuhými palivy. A i když mezi nejčastější zdroje na topení patří dřevo a uhlí (černé či hnědé), tak topit můžete třeba i koksem. Chce to ovšem mít trochu zkušeností, aby vám koks dobře hořel a správně vyhříval domácnost.

Když topíte pouze dřevem, tak je to velmi snadné – začnete topit třískami a postupně přidáváte větší polínka a z měkého dřeva přecházíte na tvrdší. Někdo kombinuje dřevo a uhlí a jiní si zvykli jen na uhlí, což je sice mnohem méně ekologické, zato pohodlnější, protože uhlí v kotli zpravidla vydrží déle než dřevo (a některé automatické kotle už si ho umějí dosypávat i samy, takže jsou velmi uživatelsky přívětivé). Mnohem méně lidí si kupuje koks, aby s ním topili, což je možná škoda.

Ekologické palivo

Koks je de facto odpadem zbylým z černého uhlí (jde o výrobek tvořený z nízkopopelového a nízkosirného černého uhlí, které je vystaveno vysokým teplotám, při nichž z něj zmizí veškeré prchavé látky). Koks je známý svou velkou výhřevností, oproti uhlí mnohem méně práší a navíc je proti němu i lehký. Kromě toho se dá považovat i za relativně ekologické palivo a jeho spalováním se do ovzduší neuvolňuje tolik zplodin jako z uhlí – v podstatě z něj do ovzduší uniká jen oxid uhličitý.

Těžké začátky

Pokud žijete v představě, že si do kotelny necháte přivézt hromadu koksu a vesele s ním budete topit od podzimu do jara, tak se asi při prvním pokusu o topení dost divíte a přepadají vás pocity od údivu a překvapení po zlost a naštvání. Proč vám to nehoří? Proč vám kotel tak často zhasíná? Jak máte vlastně druhý den poznat, jaké množství koksu se spálilo, když z kotle vyndáte podobné množství, jaké jste do něj večer přiložili? Pro začátečníky to zkrátka není nic jednoduchého a chce to cvik, mnoho pokusů a možná také dobrou radu od někoho, kdo koks už déle používá a kdo s ním topit skutečně umí.

Správný postup

Neexistuje samozřejmě jedna jediná univerzální rada, jak máte správně topit koksem. Každý člověk si postupem času vyvine svůj vlastní způsob a postup, který mu dobře funguje, při němž je koks dostatečně žhavý, kotel nezhasíná a výhřevnost je taková, jaká má být. Chce to zkoušet to, dokud vám váš postup nebude dokonale vyhovovat. Postupovat můžete například takto:
Nejprve do kotle vložte klasicky zmačkaný papír a na něj dřevo. Stejně jako když běžně roztápíte, tedy tenké třísky. Kotel můžete naplnit celý, případně do něj po vzplanutí třísek přiložit další dřevo. Několik minut počkejte, a když uvidíte, že už vše hoří, tak do kotle vysypte asi jeden kbelík koksu, který vám zbyl z předchozího topení (pakliže začínáte, nasypte tam nový koks, ale raději o něco méně). Zase čekejte, dokud nedojde k rozžhavení koksu. Když se to stane, přiložte opět dřevo a hned na něj úplně nový koks. V tuto chvíli je důležité mít naplno otevřený přívod vzduchu, protože koks potřebuje hodně vzduchu, aby se zcela rozžhavil. Posléze už jen čas od času přikládejte koks, aby měl vždy čas se rozžhavit, přičemž nechávejte otevřený přívod vzduchu a zbytkový popel vyklepávejte z roštu, aby koks zbytečně nedusil.

Čemu se vyhnout

Řada lidí zkouší vypomoci si uhlím. To znamená, že nejprve zatopí papírem a dřevem a na něj následně přiloží uhlí a pak teprve koks. Výhodou je, že koks se rozžhavý lépe a rychleji, ale nevýhodou naopak je to, že z uhlí máte mnohem více popela, který musíte včas odstraňovat z roštu, jinak přicházíte o přívod vzduchu.
Nevyplácí se ani topit jen velkými kusy koksu. Může se to zdát jako dobrý nápad, protože přece déle vydrží, ale na druhou stranu jim trvá mnohem déle než se rozžhaví. Takže je lepší používat drobnější kousky, případně je kombinovat.