Jak dlouho žije sršeň
Jedním z nejobtížnějších druhů letního hmyzu je sršeň. Ta obvykle přilétá až s večerem a nadmíru ji láká rozsvícené světlo. Posezení pod pergolou nebo na balkoně tak může nejen znepříjemnit, ale může se stát i nebezpečnou pro naše zdraví. Ale víte, jak dlouho žije sršeň?
Sršeň obecná je jedním z druhů vos. Je ale výrazně větší a také nebezpečnější. Má navíc velmi dobrý zrak a vidí pod úhlem 360 stupňů – tedy dokola. Typicky útočí jen na svou kořist, ale v případě, že ji podráždíte, může zaútočit i na vás. Kromě toho, že bodá žihadlem, je schopna i stříknout jed na dálku, a to až na několik desítek centimetrů. V případě zasažení hlavy nebo krku je často třeba vyhledat lékaře, případně zavolat záchrannou službu. Obvykle ale stačí první pomoc ve formě plátku cibule nebo vatičky s octem.
Jak dlouho žije sršeň?
Vývoj sršně je totožný jako u vosy nebo u včely. Sršně si staví hnízda, která mohou být neskutečně velká. V ideálním případě je mají v dutině stromu, ale mohou se vám usídlit třeba i na půdě. Na likvidaci takového hnízda je pak lepší přivolat hasiče. A to i proto, že v jednom hnízdě může být až okolo 1 700 jedinců (včetně larev) a jeho velikost může dosahovat až 80 centimetrů v průměru. Sršně jsou navíc velmi agresivní a neváhají útočit na narušitele.
Sršeň obecná žije v průměru podle toho, jaké postavení v hnízdě má. Dělnice se mohou dožívat až 40 dní, ale typicky se dožijí jen poloviny. U jiných druhů sršní to ale může být i déle. Sršeň východní žije v průměru 40 dní, sršeň asijská je schopna v ideálních podmínkách žít až 140 dní. Oproti tomu královny jsou schopny hibernace a zjara vylétají a zakládají nové hnízdo, v němž začínají klást vajíčka. Samci jsou na tom dost podobně jako dělnice a i oni pomáhají s chodem hnízda.
Kdy umírá sršeň?
Život sršně může být ukončen několika způsoby. Někdy je to násilně, když ji někdo zabije v domácnosti nebo při ohrožení. Jindy jde o přirozený cyklus, tedy smrt zhruba po 20 až 40 dnech života. Většina sršní ale umírá s příchodem zimy, respektive na podzim. Jakmile se začne výrazně ochlazovat, přestane být prostředí vhodné pro jejich život a postupně umírají. Týká se to i larev v hnízdě – sršně je totiž s podzimem přestávají krmit a umírají i ty. Přezimuje pouze královna.
Cykly života sršně
Ve druhé polovině dubna se královny probouzejí z hibernace a vylétají hledat místo pro nové hnízdo. Stará hnízda vždy opouštějí, a to typicky hned na podzim. Někdy se královna může pokusit napadnout cizí malé hnízdo, zabít královnu a obsadit ho. Nebo si začne budovat své. Začne klást vajíčka a z nich se zhruba po 5 až 8 dnech vylíhnou larvy. Dalších 14 dní je nutné hodně a často je krmit, aby sílily, načež se zakuklí. Po dalších 14 dnech se z kukly vylíhne dospělá sršeň. To se děje zpravidla od začátku června.
V případě, že jde o dělnice, začnou budovat hnízdo a krmit larvy, stejně jako shánějí potravu. Samečci v hnízdě také pomáhají a staví ho, ale ne tak intenzivně jako dělnice. Jejich hlavním úkolem je oplodnit královnu, což někdy zvládne i několik samců za sebou.
Kanibalismus u sršní
Cyklus života sršní je obvykle ovlivněn i jejich kanibalismem. Leckdy totiž neváhají a při nedostatku potravy krmí jedny larvy jinými larvami. Jak plyne čas, stávají se larvy potravou čím dál častěji, případně je sršni s příchodem chladnějších dnů začnou zanedbávat, nekrmí je a nechají je zahynout.
Někdy se sršni spiknou i proti své královně. A není to nic výjimečného. S příchodem podzimu královna typicky opouští hnízdo a hledá místo k hibernaci, zatímco ostatní sršni v hnízdě pomalu umírají. Může se ale stát, že ji dělnice obklopí a zabijí.
Foto: Pixabay