Práce

Fixní plat

Ještě než se do tématu fixního platu ponoříme hlouběji, je nutno upozornit, že termín „fixní plat“ je fakticky nesprávný. A to i když je hojně používaný širokou veřejností. Správně bychom měli hovořit o takzvané pevné mzdě. V čem je rozdíl? To si hned vysvětlíme.

S fixním platem může být váš výdělek závratný – nebo naopak mizivý.

Nejprve si osvětleme rozdíl mezi pojmy „plat“ a mzda“. I když je mnoho z nás používá oba a často je zaměňujeme, ve skutečnosti nejde o totéž. I když je tím samozřejmě myšlena peněžitá odměna pro zaměstnance za jím odvedenou práci. Rozdíl tkví v tom, že „plat“ pobírají státní zaměstnanci – tedy všichni úředníci, zaměstnanci škol či jídelen, zastupitelé, policisté, vojáci, členové různých příspěvkových organizací a tak dále. Stát jim vyplácí za jejich práci mzdu, a to v takové výši, která je určena pro platový tarif, do něhož dle svého vzdělání a předchozí praxe či již odpracovaných let spadají. Takových tarifů je několik, přičemž se ještě rozčleňují dle konkrétních platových tříd a stupňů. Ale tím se zde detailněji zaobírat nebudeme.
Oproti tomu „mzdu“ pobírají všichi ostatní, tedy zaměstnanci v soukromém sektoru. Zde neexistují žádné obecně platné tabulky či třídy, záleží jen na daném zaměstnavateli, jakou mzdu se svým zaměstnancům rozhodne vyplácet a za jakých podmínek. Vše je stanoveno v pracovních či kolektivních smlouvách. Ovšem zaměstnavatelé mají také řadu možností, jak své zaměstnance „kastovat“ – mohou například mzdu rozdělit na fixní mzdu (nikoliv tedy fixní plat) a k ní individuálně vyplácet různě vysoké odměny, provize či příplatky.

Fixní mzda

Pevná složka mzdy není obvyklá u všech zaměstnavatelů. Musí o ní být jasně psáno v pracovní smlouvě. Pokud ji ve smlouvě máte, znamená to, že za daný časový úsek (nejčastěji kalendářní měsíc), dostanete jako odměnu určitou pevně stanovenou částku. Nezáleží přitom na tom, kolik odpracujete hodin (tedy nemáte stanovenou žádnou hodinovou mzdu).

Částka může být i poměrně nízká – například jen 9 000 korun. Ale tím váš výdělek nekončí. Další částka, jíž vám zaměstnavatel může vyplácet, je pojata jako provize či odměna za vámi prováděnou činnost či za přesčasy a další smluvené úkony. Čím víc toho uděláte a úspěšně zvládnete, tím víc si vyděláte. Takže se snadno může stát, že si vyděláte o několik tisíc či desítek tisíc víc, než váš kolega na stejné pozici, přičemž oba máte stejnou fixní mzdu. A nebo zkrátka zůstanete jen u tohoto základu.

Výhoda i nevýhoda

Na provizích či různých příplatcích za odvedenou práci nad rámec fixní mzdy stojí práce lidí z mnoha odvětví. Typická je například pro bankovní poradce, realitní makléře, pojišťovací agenty a podobně. Mnozí z nich to vítají, protože jde o systém motivace – musejí se snažit, nesmějí v práci lelkovat, musejí podávat výkony. Čím víc mají úspěchů, uzavřených smluv, dokončených prodejů… tím víc si vydělají. Za každý úspěch mají většinou přislíbenou určitou částku či určité procento z výdělku, takže horní hranice výdělku většinou teoreticky není ohraničena a omezena.
Nevýhodou je, že zkrátka nesmíte lelkovat. Musíte tvrdě pracovat, abyste si aspoň rozumně vydělali. Pokud chcete mít v práci pohodu a nemuset se snažit, není tento systém nic pro vás. Pokud máte úraz či onemocníte, což vám brání v práci, opět spíš proděláte, protože nemáte možnost přivydělat si nad rámec fixní  mzdy. Zároveň je nevýhodou to, že pokud zaměstnavatel nastaví fixní plat příliš nízko, pro zaměstnance to není po čase tolik motivující a raději odejdou jinam, kde jim bez zbytečných starostí platí pravidelně víc.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Close