Dospělí nebo dospělý

Tvrdé Y nebo měkké I? Ačkoliv bychom znalostmi o správném používání I/Y měli vyjít vybaveni už ze základní školy, leckdo s tím má celoživotní problémy. A i když nám počítače nebo mobily obvykle už dokážou poradit, čeština je v tomto ohledu specifická. Jak se například správně píše dospělí nebo dospělý?

Faktem je, že obě varianty jsou správně. Nicméně, je rozdíl, v jakém kontextu slova „dospělí“ nebo „dospělý“ využijeme. Od toho se totiž odvozuje, jaké I/Y se v nich napíše. A pokud si situaci vyložíte špatně, rázem uděláte gramatickou chybu. A poměrně závažnou. Proto se na problematiku „dospělí nebo dospělý“ podívejme podrobněji.

Vzor mladý vs. vzor jarní

Slovo dospělý, stejně jako slovo dospělí, je přídavným jménem. Přídavná jména se dají skloňovat, a to ve všech pádech. Ale to nám nic nenapoví o tom, jaký I/Y se píše na jejich konci. S tím nám mohou pomoci jejich vzory, které jsou dva – tvrdý a měkký. Přídavná jména spadající pod tvrdý vzor MLADÝ poznáme podle toho, že v 1. pádu jednotného čísla končí na -hý, -chý, -ký, -rý, -dý, -tý, -ný. Pak je tu ještě měkký vzor JARNÍ, k němuž spadají přídavná jména končící v 1. pádě jednotného čísla na -ží, -ší, -čí, -ří, -dí, -ní, -cí. Slovo „dospělý“ nám ale nepasuje ani do jedné skupinky.

Poradí skloňování

Pokud není na první pohled zřejmé, jestli jde o tvrdé nebo měkké přídavné jméno, poradí nám skloňování. A úplně postačí, když si 1. pád převedeme na 2. pád. V našem případě to bude „dospělý – bez dospělého“. Pokud totéž aplikujeme na vzory přídavných jmen, vyjde nám „mladý bez mladého“ a „jarní – bez jarního“. Z toho už si můžeme snadno odvodit, že slovo „dospělý“ patří ke tvrdým přídavným jménům. V 1. pádě jednotného čísla tedy píšeme pouze tvrdé Y.

Jednotné vs. množné číslo

A právě již zmiňované jednotné číslo je v našem případě zásadní. Pokud bychom totiž vytvořili 1. pád množného čísla, tak u vzoru „mladý“ je to rázem „mladí“. Z toho logicky plyne, že od slova „dospělý“ to musí být jedině „dospělí“. A tady je vysvětlení problému, proč je správně dospělý i dospělí – a proč je tady důležitý kontext celé věty. Máme-li slovní spojený „dospělý člověk“, tak píšeme tvrdé Y. Ale máme-li „dospělí lidé“, tak je tam měkké I.

Pomůže ukazovací zájmeno

Možná se vám to pořád zdá trochu komplikované a bojíte se, že budete chybovat. V tom případě vám ale může pomoci malý trik. Využijte ukazovací zájmena ten/ty/ti. A ukažte si s jejich pomocí na naše slova „dospělý nebo dospělí“. Zejména v množném čísle je potřeba držet se spisovné češtiny a neříkat „ty dospělý lidi“. To je samozřejmě špatně. Ale pokud si ukážete správně, tedy „ti dospělí lidé“, tak už máte jasno – když použijete TI, bude i ve slově „dospělí“ měkké I.

Další problematická přídavná jména

Potíže se slovy „dospělí nebo dospělý“ nastávají i proto, že je často namísto přídavných jmen považujeme automaticky za podstatná jména. Jenže těmi jsou jen v určitých případech. Když se řekne například „jsem dospělý“, tak si slovo představíme rázem jako podstatné jméno (tedy ten dospělý, ten dospělák). Ale slovní spojení „dospělí lidé“ zase z tohoto slova činí přídavné jméno.

A existují i další podobná podstatná jména, která jsou z důvodu svého významu i způsobu zápisu často považována za přídavná. A jindy zase za podstatná. A leckdo neví, kdy jsou jakými slovními druhy. Takže pak je v gramatice ještě větší zmatek. Typická jsou slova jako hostinský (může být pan hostinský, stejně jako hostinský pokoj); příbuzný (náš příbuzný vs. příbuzný jazyk); obžalovaný (obžalovaný povstal vs. obžalovaný muž). Týká se to ovšem i přídavných jmen podle vzoru jarní, kdy se jedná například o slova výpravčí, kočí, krejčí a další.