Doslova nebo do slova
Také občas zapochybujete, jak se co píše? Existuje jen jeden správný tvar slova nebo je možné použít obě varianty? A jaký je mezi nimi rozdíl? Dnes se podíváme na výrazy „doslova nebo do slova“. Který z nich je správně?
Odpovíme vám hned na začátku – správně jsou obě slova. Nicméně, „doslova a do slova“ se liší nejen svým zápisem (jednou jde o příslovce a podruhé o předložku a podstatné jméno), ale hlavně svým významem. Takže není jedno, kdy které z nich použijete. A je potřeba vědět, co znamenají, abyste je mohli psát vždy správně. V mluvené řeči rozdíl mezi nimi splývá, takže při hovoru to řešit nemusíte.
Význam „doslova nebo do slova“
Pokud chceme výraz „doslova nebo do slova“ použít jako příslovce a dát mu tak význam jako přesně, slovo za slovem, úplně věrně, stejně… – tak ho píšeme dohromady. Jen tvar „doslova“ je totiž příslovcem – a to poznáme jednoduše tak, že si můžeme položit hypotetickou otázku „jak?“ a na ni dostaneme odpověď „doslova“.
Pokud byste „do slova“ napsali takto, tedy s mezerou a ve formě dvou výrazů, význam se náhle úplně změní. Nemluvě o tom, že už jde o úplně jiné slovní druhy – předložku a podstatné jméno. Význam tady může být – vkládáme jiné písmeno do slova, spisovatel se zamiloval do slova, do slova napsal navíc čárku… Neboli popisujeme, co se děje se slovem a nechceme tím dosáhnout významu jako přesně či věrně.
Ustálená fráze, která mate
A co když máte napsat frázi „do slova a do písmene“? Nebo je to spíš „doslova a do písmene“? Správně je v tomto případě pouze první varianta. Což může být zvláštní, protože význam této ustálené fráze je, že něco je přesné, jasné, správné. Blíží se tedy významu slova „doslova“. V tomto případě jde ale o výjimku a opravdu se tu píše „do slova“ a nikoliv „doslova“.
Jelikož tato věta by z logického hlediska byla chybně zapsána, ale přesto ji čeština uznává jako jedinou správnou možnost, musíme odpověď na otázku „proč?“ hledat jinde. Podle všeho je důvodem tohoto typu zápisu pouze to, že rozdělení na „do slova“ je symetrické jako „do písmene“. Ladí to k sobě a hezky to vypadá. A zkrátka to tak je. A pokud byste si nebyli jisti, je vhodné nahlédnout do frazeologického slovníku, kde najdete i další zajímavosti.
Podobné chytáky
Existují i další slova, která mají dvě varianty zápisu, ale každá z nich má přitom svůj vlastní význam. Takže je vždy potřeba vědět, co chceme vyjádřit, a tomu přizpůsobit výběr správné varianty. Typickým příkladem je kromě „doslova nebo do slova“ třeba „namíru nebo na míru“. Můžete si koupit šaty namíru (takže vám dokonale sednou), nebo vám může záležet na míru ve světě (tedy aby nebyla válka). Jedna mezera tak dokáže změnit mnohé.
Další příklady
Řada lidí se zamýšlí třeba i nad výrazy „takovýchto nebo takových to“ – správná je první i druhá verze a význam je opět jiný. „Takovýchto“ je zájmenem, zatímco druhou verzi můžeme použít ve větě jako například „více takových to snadno spraví“.
Mnohem záludnější jsou pak slova „natošup nebo na to šup“. Logicky bychom použili zase jen to první, a to ve významu rychle, bez meškání, okamžitě. Nebo je lepší použít slovo s mezerami? V tomto případě nemá uspokojivou odpověď ani čeština ani jazykovědci. Všude se totiž tento výraz používá jinak – jednou s mezerami, jindy bez nich, přičemž jeho význam zůstává vždy stejný. Takže si můžete vybrat, co je vám příjemnější.
Hledejte odpovědi
Pokud tedy někdy budete váhat, jestli použít „doslova nebo doslova“, případně vám těžkou halvu bude dělat jiné slovo, nemusíte nad tím dlouho přemýšlet. Pokud si nejste jisti, jak co psát, je vhodné nahlédnout do různých češtinářských slovníků. A v dnešní době najdete odpověď raz dva i na internetu, kde jsou slovníky dostupné online.
Foto: Pixabay