Práce

Dopočet zdravotního pojištění do minimální mzdy

Zdravotní pojištění se nechce platit nikomu z nás, ale nic s tím nenaděláme, protože platit ho zkrátka musí každý z nás. Za ty „šťastnější“ z nás ho hradí stát, osoby samostatně výdělečně činné si ho musejí platit samy a zaměstnanci ho sice přímo neplatí, ale platí ho za ně zaměstnavatel, který jim jejich díl platby strhává ze mzdy. Jak je to ale s možnými dopočty?

Vypočítat doplatek zdravotního pojištění není těžké.

Pokud máte vyšší než minimální mzdu, pak se ve většině případů s dopočtem zdravotního pojištění nemusíte trápit (tedy za předpokladu, že jste ho celý rok poctivě a správně platili a zdravotní pojišťovna po vás nepožaduje úhradu případného nedoplatku). Ale lidé, kteří pobírají minimální mzdu nebo mají plat ještě nižší než je právě minimální mzda, možná budou muset něco na zdravotním pojištění doplatit. A to i přesto, že byli celý rok zaměstnaní a jejich zaměstnavatel za ně pojistné správně odváděl. Jak je to možné? Na vině může být prostý fakt, že průběžně dochází ke zvyšování minimální mzdy, kvůli čemuž se mění také vyměřovací základ. A pokud zaměstnanec má nižší příjem než činí aktuální minimální mzda, případně v novém roce dostane najednou zvýšenou minimální mzdu, může se mu ozvat zdravotní pojišťovna, že chce nějaký doplatek. Kolik to může být a jak se vše hradí?

Výpočet rozdílu

Jak už jsme uvedli výše, tak běžně se zdravotní pojištění strhává z platu daného zaměstnance a zaměstnanec ho fyzicky platit nemusí (jen dostane o něj snížený plat). Pokud pobírá méně než je minimální mzda, je nutné stanovit mu vyměřovací základ a poté spočítat, jaký je rozdíl mezi vyměřovacím základem a stanovenou minimální mzdou. V letošním roce, tedy 2019, byla minimální mzda zákonem stanovena na 13 350 korun (což je mimochodem o 1 150 korun více než v předchozím roce, a tak mnoha lidem najednou vznikly nečekané nedoplatky na pojistném). Vyměřovacím základem se myslí úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů. Tento vyměřovací základ lze ještě za určitých okolností snižovat na poměrnou část (to se většinou děje ve chvíli, kdy zaměstnanec neodpracoval celou určenou měsíční dobu, například kvůli nemoci). Pokud se jedná o osoby samostatně výdělečné činné, tak minimální vyměřovací základ je pro ně vypočtený jako dvanáctinásobek 50 procent průměrné mzdy.
Každopádně, pokud se stane, že nějaký zaměstnanec má nečekaně vyměřovací základ nižší, než kolik činí aktuální minimální mzda, tak mu vzniká nedoplatek na pojistném. A ten činí rovných 13,5 procenta z rozdílu mezi těmito dvěma základy.

Jak se doplácí

Pokud je vám dopočten doplatek zdravotního pojištění, tak je nutné ho ve stanoveném časovém limitu uhradit. Pakliže jste zaměstnaní, nemusíte si s tím ovšem příliš lámat hlavu, protože tato povinnost leží na vašem zaměstnavateli, který vám nedoplatek strhne z příští výplaty a odešle jej přímo zdravotní pojišťovně. Vy se tak musíte obávat akorát jediného – nižšího platu, než na jaký jste zvyklí (ale jedná se jen o jednorázovou záležitost, takže příští měsíc už zase budete mít standardní příjem). Výjimkou může být akorát případ, kdy máte předem danou dohodu se zaměstnavatelem, že nedoplatek uhradí on ze svého, tedy nestrhne vám ho z výplaty (většinou se to děje ve chvílích, kdy nedoplatek vznikl zaviněním zaměstnavatele).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Close