Praktické

Couvert

Co že to má být ten „couvert“? Že jste se s tímhle francouzským slůvkem ještě nesetkali? Možná jste se s ním ale setkali a ani o tom nemáte tušení – je to totiž jistá forma poplatku v některých restauracích. Ale „couvert“ má více významů.

V některých restauracích chtějí extra poplatek pečivo.

Nejprve si osvětleme, co to ten tajemný couvert (čti kuvér) je. Jedná se odborný termín pocházející z francouzštiny, přičemž leckdy se setkáme i s jeho počeštěnou variantou „kuvert“ či „kuvér“. Jedná se obvykle o označení poplatku, který je třeba uhradit v některých restauračních zařízeních, přičemž jde o poplatek za možnost volného použití různých druhů dochucovadel, pečiva a dalších potravin, které jsou hostům k dispozici na jejich stole. Znamená to, že z těchto potravin můžete použít cokoliv se vám zlíbí a teoreticky v jakémkoliv množství. Restaurace si za to účtuje určitou předem danou sumu, kterou musíte zaplatit, i když nic z předloženého sortimentu nepoužijete. Nejde přitom o spropitné či dýško, to jsou zcela odlišné pojmy.

Další významy

Couvertem můžeme označit i další skutečnosti, protože má hned tři významy. První a ten nejčastější jsme si osvětlili výše.
Tímto pojmem můžeme označit také prostření stolu, a to se všemi náležitostmi, které ke slavnostnímu stolování patří. Tedy ubrus, příbory, skleničky, talířky a talíře, ubrousky. Případně ještě přídavky ve formě již zmíněných dochucovadel.
Jako couvert se někdy označuje i počet míst v dané restauraci, tedy její kapacita. Ta se může měnit v průběhu dne, protože v době obědů se například počítá s větším množstvím hostů než v odpoledních hodinách.

Zdroj pohoršení

Couvert se nejčastěji spojuje právě s nuceným poplatkem za dochucovadla či pečivo. V jistém ohledu je to poměrně logické – když přijdete do restaurace a usednete ke stolu, dostanete například automaticky ošatku s čerstvým, domácím pečivem, domácí dresing, hořčici, kečup, křen, ocet, olej a tak dále. Pokud je konzumujete, provozovatel restaurace je musí nutně doplňovat a kupovat, tedy po vás žádá jejich zaplacení. Jenže to se většině hostů příliš nelíbí – pokud jsou tyto doplňky již předem zahrnuty v ceně pokrmů, která tak může být o něco vyšší, jsou hosté mnohem spokojenější, než když se po nich žádá dodatečný poplatek za něco, co si neobjednávali a co ani třeba nepoužili.
Dalším problémem couvertu je často neestetičnost účtovaných doplňků. Většinou totiž kolují ze stolu na stůl, protože nejsou nandávány každému hostovi zvlášť do jeho vlastní mističky, ale zkrátka je dostanete v původních obalech. Takže před vámi je používal nespočet dalších hostů. Podle toho většinou tyto poloprázdné obaly vypadají a leckoho spíš odpuzují. A přesto za ně musíte platit, což se může zdát nefér.

Dýško

Zcela jiným poplatkem je dýško neboli spropitné. To je jakési poděkování, ocenění kvality obsluhy. Při placení za jídlo můžete nějakou částku navíc dát „bokem“ obsluze, případně ji poslat třeba kuchaři. V České republice je výše spropitného dobrovolná, ale je slušnost dát alespoň nějaké, pokud jste byli s obsluhou spokojeni. V některých zemích je spropitné účtováno automaticky a může dosahovat výše 10 a 20 procent z vaší útraty.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Přečti si také

Close
Close