Co žere jezevec

Jezevec je velmi běžné zvíře našich lesů. Přesto o něm většina z nás ví jen málo. Co žere jezevec? Kde přesně žije, čím je prospěšný a jak se například jezevci rozmnožují a pečují o mláďata? Pojďme se na tohoto živočicha podívat blíž.

Jezevci se nevyskytují jen u nás. Najdete je prakticky po celé Evropě s výjimkou těch nejsevernějších států. Vyskytují se ale i na Blízkém Východě nebo na Krétě. Dají se snadno rozpoznat díky své šedé barvě a bílo-černé pruhované hlavě. Jejich tělo je trochu zavalitější, a proto mohou působit neohrabaněji. Ale neohrabaní nejsou. Jedná se o šelmu z čeledi lasicovitých, která má s lasičkami mnoho společného.

Co žere jezevec?

Jak už jsme zmínili, jezevec je šelma. Z toho plyne, že jeho hlavní potravou je maso. Jezevec dokáže ulovit všelicos a spokojí se třeba i s myšmi či hraboši, ptáky, hmyzem, ale například i žábami. Masitou stravu prokládá tou rostlinnou – rád si pochutná na semenech, ovoci, bobulích, houbách i koříncích. Když narazí na ptačí vejce, spořádá obvykle i ta. A ačkoliv nejde o typického mrchožrouta, tak po objevení mršiny (tedy mrtvého zvířete) často neváhá a dá si i tu.

Jak vypadá jezevec?

Jezevec je trochu podobný lasicím, jen je zavalitější. Váží okolo 10 kilogramů, ale leckdy narazíte i na dvakrát těžšího jedince. Pokud do délky jeho těla započítáme i ocas, má úctyhodný metr. Jedná se proto o největší lasicovitou šelmu, která se v České republice vyskytuje. Jeho celé jméno zní jezevec lesní (latinsky Meles meles) a můžete na něj narazit prakticky v každém lese. Poznáte ho podle šedé štětinaté srsti, protáhlé hlavy bílé hlavy s černými pruhy přes oči a také podle silných drápů na tlapkách.

Kde žije jezevec?

Pokud jezevec loví, pohybuje se po volné přírodě. Zároveň si ale vyhrabává nory, ve kterých spí a také přezimovává. Nora jezevce je poměrně velká, dlouhá a hluboká. Vchod do ní mívá v průměru okolo 20 až 25 centimetrů a dále pokračuje do chodbičky, která se různě větví a jejíž celková délka může být mnoho desítek metrů. Jezevci také neváhají vyhrabávat své nory do celkem solidní hloubky – vedou klidně i 5 metrů pod povrch země. Typické přitom je, že si pro jejich budování vybírají spíš kopcovitý a vyvýšený terén a nikdy tedy nezačínají v rovném lese.

Lev jezevců

Jezevci se už před dávnými lety staly oblíbenou lovnou kořistí pro lidi. Jenže s ohledem na jejich způsob života v norách pro běžného člověka není snadné takového jezevce ulovit. A ani běžní lovečtí psi se do nor nedokázali dostat. A proto lidé začali šlechtit speciální plemeno určené právě pro lov jezevců – dostalo příhodný název jezevčík.

Potkáte jezevce v lese?

Možná vám přijde zvláštní, že i když je jezevec běžným obyvatelem našich lesů, ještě nikdy jste na něj při houbaření nebo procházce lesem nenarazili. Příčinou je to, že jde zejména o nočního tvora. Přes den obvykle spí v noře a ven se vydává až po západu slunce. Tehdy začíná lovit. Příliš dobře nevidí, a tak je mu celkem jedno, jestli loví v noci nebo ve dne. Má ale velmi vyvinutý čich, který mu pomáhá v orientaci.

Život jezevce

Jezevec se za ideálních podmínek může dožít až 15 let. Pokud je chovaný například v zoologické zahradě nebo jiném podobném zařízení, kde se mu dostává náležité péče, může se doba jeho dožití protáhnout až na 20 let. Když se jezevec narodí, může mít samice klidně i jen jedno mládě – nejvyšší počet ale bývá 5. Pak se o ně matka stará a jsou živena mateřským mlékem. Na něm jsou mláďata závislá zhruba 10 týdnů, pak se učí získávat si potravu sama. V necelém půlroce už jsou mladí jezevci schopni žít samostatně, ale dospělosti dosahují až v necelých 2 letech věku.