Bazický bod

Pokud nemáte nejmenší tušení, co je to bazický bod, nejste v tom rozhodně sami. Řada lidí bude váhat nad nějakým místem světových velehor, jehož se pokoušejí dosáhnout horolezci, jiným vytanou na mysli intimní místa. To vše je ale omyl. Bazický bod totiž využívají především banky a nebankovní společnosti.

Ačkoliv se někde s termínem bazický bod můžete setkat, není to příliš časté. Důvodem je, že jde o poměrně matoucí jednotku a nemá ani dost potřebné využití. Obecně se tak od počítání v bazických bodech ustupuje a nahrazují je procenta. Což je naprosto logické, protože jeden bazický bod je určen jakožto jedna setina procentního bodu. Ale s procenty se následně počítá mnohem snadněji.

Co je bazický bod?

Jak už jsme uvedli výše, tak hodnota bazického bodu se určuje jakožto jedna setina procenta. Nebo také jako 1/100 %, případně také 0,01 procenta. Všechny tyto zápisy jsou správné. A ačkoliv v běžném životě je nevyužijeme, tak pro banky jsou naprosto zásadní. I když faktem je, že namísto setin procent se obvykle počítá s desetinami procent. A z toho nám mimo jiné plyne, že jedna desetina procenta se rovná deseti bazickým bodům.

Využití bazického bodu

K čemu tedy vlastně bazický bod slouží? Zpravidla ho používají banky a další společnosti, které se zaobírají počítáním s úroky. Může jít o úrokové sazby u hypoték, u spořících účtů nebo třeba i u půjček. Pokud se hodnota úroků pohybuje v celých procentních bodech (činí tedy 1 procento, 2 procenta, 10 procent a tak dále), tak bazické body nepotřebujeme. Jenže úroky se obvykle proměňují po desetinách. A než k poskočení z jedné desetiny na další dojde, probíhají změny (tedy zvyšování nebo snižování) na úrovni setin – tedy bazických bodů. Pro banky je tedy bazický bod velmi důležitý.

Odkud pochází název bazický bod?

Možná vám vrtá hlavou název samotného tohoto pojmu. Proč se setiny procent nazývají právě bazickými body? Kde se toto slovo vzalo? Pakliže jste ale trochu znalí světových jazyků, možná už jste správnou odpověď uhodli. Pojem totiž pochází z angličtiny, v níž zní Basis point. A pozor, nikoli Basic point, což by se překládalo jakožto základní bod (a určitou logiku by to také mělo).

Použití zkratky pro pojem bazický bod

Aby banky a další instituce či firmy nemusely neustále u určitých hodnot používat pojem bazický bod, existuje i jeho zkratka. A také má svůj vlastní symbol. A s tím už jste se dost pravděpodobně setkali. Bazický bod se totiž označuje zkratkovitě písmeny „bp“. I ta vycházejí z anglického pojmenování Basis point. Setkat se ale můžete i s jinou zkratkou, která také značí bazický bod – a tou je trojice písmen „bps“. V některých případech se také používá namísto dvou- či třípísmenné zkratky symbol. A tím je ‱.

Pozor na záměnu symbolů

Právě symbol označující bazický bod může leckoho hodně zmást . Vychází totiž ze symbolu označujícího procenta, který se píše takto %. Jak sami vidíte, v pravé spodní části mu přibyly ještě další dva kroužky. Pokud ho tedy zapíšeme následovně ‱, jde o označení bazického bodu.

Jenže problém je, že se můžeme setkal i s jakýmsi „mezisymbolem“, tedy ‰. I ten existuje a označují se jím zase takzvané promile (ty většina z nás zná v souvislosti s hladinou alkoholu v krvi). Jejich skutečné využití ale opět souvisí s procenty. A jak můžete logicky odhadnout, tak když jsou bazické body označované jako ‱ jsou setinami procent, tak promile označované jako ‰ jsou desetinami procent. A tak to skutečně je. Bazické body lze tedy následně převádět na promile a naopak. A obojí má svou jasnou platnost nejen v bankovnictví a ekonomice, ale celkově v matematice a příbuzných oborech (třeba fyzice či chemii).