Banky

Banky na Slovensku

Aktuálně hojně diskutovaným tématem na domácím poli je zavedení bankovní daně. Stoupenci této myšlenky vidí velký přínos do státního rozpočtu v řádu miliard korun, jež by byly použity především v oblasti sociální. Kritici ovšem upozorňují na problémy, které sebou daň a její zavedení nese.

V rámci EU bychom tento typ zdanění našli v 15 zemích. Drtivá většina z nich daň zavedla v reakci na finanční a ekonomickou krizi v letech 2010 – 2013. Dvě země přisoupily k přijetí daně později. Konkrétně jde o Polsko (2016) a Rumunsko (2019). Naopak Finsko daň zrušilo (2015) a další země přistoupily alespoň k jejímu snížení.

Takovýto průběh můžeme pozorvat u našich sousedů na Slovensku.

Psal se rok 2011 a slovenský parlament rozhodl o uvalení zvláštní daně na banky. Ta byla pojímána jako jedno z opatření pro zlepšení stavu státních financí. Slovensko totiž očekávalo zpomalení ekonomicého růstu a tedy i snížení státních příjmů. Tím by byl ovšem ohrožen závazek země snižovat schodek veřejných financí.

Z vybraných peněz plánovala vláda vytvořit rezervu na financování nákladů vyvolaných případnými problémy bankovního sektoru.

Sazba daně byla stanovena na úrovni 0,4 % z bilanční sumy peněžních ústavů snížené o vybrané položky.

Zavedení této sektorové daně vyvolalo logicky kritiku ze strany samotných finančních domů. Bankovní asociace upozorňovala jednak na odčerpávání peněz, které ohrožuje zdraví bank a ve finále povede ve zvýšení bankovních poplatků, jednak na to, že schválená sazba daně je v rámci EU jedna z nejvyšších. Vyšší sazbu mělo už jen Maďarsko. Nicméně, jak již bylo zmíněno, daň byla schválena a začala platit od roku 2012.

Již během prvního roku platnosti daně byl zaznamenán pokles ziskovosti slovenských bank, a to o více než čtvrtinu. O tři roky později byla výše daně v důsledku tlaku celého sektoru snížena na 0,2 % a po necelých pěti letech bylo jasné, že se očekávání o přínosu daně nenaplnila.

Došlo k poklesu ziskovosti bank a tím se snížily státní příjmy. Negativní dopad měla daň také na samotné klienty, před čímž ale bankovní asociace varovala. Slovensko zaznamenalo pokles v oblasti úvěrů, což se projevilo i v poklesu celé ekonomiky. Bankovní asociace dále upozorňovala na riziko postačitelnosti kapitálových rezerv bank či možný odchod bank ze slovenského bankovního trhu.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Přečti si také

Close
Close