Banky

Banky na Slovensku

Aktuálně hojně diskutovaným tématem na domácím poli je zavedení bankovní daně. Stoupenci této myšlenky vidí velký přínos do státního rozpočtu v řádu miliard korun, jež by byly použity především v oblasti sociální. Kritici ovšem upozorňují na problémy, které sebou daň a její zavedení nese.

V rámci EU bychom tento typ zdanění našli v 15 zemích. Drtivá většina z nich daň zavedla v reakci na finanční a ekonomickou krizi v letech 2010 – 2013. Dvě země přisoupily k přijetí daně později. Konkrétně jde o Polsko (2016) a Rumunsko (2019). Naopak Finsko daň zrušilo (2015) a další země přistoupily alespoň k jejímu snížení.

Takovýto průběh můžeme pozorvat u našich sousedů na Slovensku.

Psal se rok 2011 a slovenský parlament rozhodl o uvalení zvláštní daně na banky. Ta byla pojímána jako jedno z opatření pro zlepšení stavu státních financí. Slovensko totiž očekávalo zpomalení ekonomicého růstu a tedy i snížení státních příjmů. Tím by byl ovšem ohrožen závazek země snižovat schodek veřejných financí.

Z vybraných peněz plánovala vláda vytvořit rezervu na financování nákladů vyvolaných případnými problémy bankovního sektoru.

Sazba daně byla stanovena na úrovni 0,4 % z bilanční sumy peněžních ústavů snížené o vybrané položky.

Zavedení této sektorové daně vyvolalo logicky kritiku ze strany samotných finančních domů. Bankovní asociace upozorňovala jednak na odčerpávání peněz, které ohrožuje zdraví bank a ve finále povede ve zvýšení bankovních poplatků, jednak na to, že schválená sazba daně je v rámci EU jedna z nejvyšších. Vyšší sazbu mělo už jen Maďarsko. Nicméně, jak již bylo zmíněno, daň byla schválena a začala platit od roku 2012.

Již během prvního roku platnosti daně byl zaznamenán pokles ziskovosti slovenských bank, a to o více než čtvrtinu. O tři roky později byla výše daně v důsledku tlaku celého sektoru snížena na 0,2 % a po necelých pěti letech bylo jasné, že se očekávání o přínosu daně nenaplnila.

Došlo k poklesu ziskovosti bank a tím se snížily státní příjmy. Negativní dopad měla daň také na samotné klienty, před čímž ale bankovní asociace varovala. Slovensko zaznamenalo pokles v oblasti úvěrů, což se projevilo i v poklesu celé ekonomiky. Bankovní asociace dále upozorňovala na riziko postačitelnosti kapitálových rezerv bank či možný odchod bank ze slovenského bankovního trhu.

Štítky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Close