Albín Bráf
Zajímáte-li se o historii naší země, možná je vám jméno Albín Bráf povědomé. Možná ho znají i studenti či absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Nebo ekonomové. Ale v běžných hodinách dějepisu se o tomto zajímavém muži příliš nedozvíte. Což je škoda, protože šlo v mnoha ohledech o výjimečného člověka.
Albín Bráf se narodil 27. února 1851 v Třebíči. Tehdy se jednalo o Rakousko-Uhersko a právě v Rakousku-Uhersku se stal velmi významným mužem – i když historie na něj oproti jiným velikánům trochu zapomíná. Zlákala ho totiž ekonomie a politika a už v roce 1883 (tedy ve věku 32 let) se stal poslancem Českého zemského sněmu, němž setrval až do roku 1895. A zastával ještě víc důležitých funkcí.
První část života
Albín Bráf byl v mnoha ohledech obyčejný chlapec z obyčejné rodiny. Ale projevily se u něj známky vyššího intelektu, a tak ho rodiče z rodné Třebíče poslali studovat na Akademické gymnázium v Praze. Tím prošel bez větších obtíží a následovalo studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (tehdy šlo o právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity). Ještě než (úspěšně) dostudoval, založit při tehdejší studentské organizaci Všehrd (která mimochodem existuje dodnes) národohospodářský odbor, v jehož čele také stanul. Šlo de facto o jeho první významnou funkci.
Profesní začátky
Začínal jako praktikant u trestního soudu a zároveň si přivydělával doučováním. To ho oslovilo natolik, že vzdal právnickou kariéru a zamířil na Československou akademii obchodní, kde se stal profesorem národního hospodářství a obchodní statistiky. Jeho kariéra začala strmě stoupat a byl považován za uznávanou kapacitou v oboru.
V roce 1877 byl Albín Bráf jmenován soukromým docentem národního hospodářství, poté suplentem národního hospodářství a statistiky a nakonec se stal mimořádným profesorem národního hospodářství na právnické fakultě UK. Od roku 1890 už byl řádným profesorem politické ekonomie.
Politická kariéra
I když byl Albín Bráf ve své profesi uznávanou kapacitou, jako by mu dráha vyučujícího nestačila. Zároveň s ní ho zlákala politika. Zaujala ho Národní strana, což byli takzvaní Staročeši. Jejím spoluzakladatelem byl (shodou okolností) jeho tchán – František Ladislav Riegr. A tak začala stoupat jeho politická hvězda.
Nejprve se stal poslancem českého sněmu (od roku 1883 do roku 1895), vzápětí byl jmenován členem zemského výboru a ke konci svého profesního života se mu podařilo být jmenován doživotním členem panské sněmovny (což se stalo roku 1905). Vrcholem jeho kariéry bylo jmenování do funkce ministra orby (neboli zemědělství) v roce 1909.
Praktik ekonomie
Ačkoliv Albín Bráf v průběhu svého života zastával mnoho různorodých pozic a zabýval se nejrůznější problematikou, tak nejvýznamněji se do dějin zapsal svými ekonomickými teoriemi a tím, jak je implementoval do praxe.
První ekonomické krůčky ze studií na právnické fakultě se přerodily do obsáhlých a velmi uznávaných přednášek na různá ekonomická témata. A tak se Albín Bráf stal jedním z nejvýznamnějších praktiků ekonomie přelomu 19. a 20. století.
Stál za oceňovaným programem „Dovršení národního obrození“, ekonomii dlouho přednášel na vysoké škole a také z velké části vytvořil české národohospodářské názvosloví.
Konec života
Zemřel 1. července 1912 ve věku 61 let, a to v Roztokách u Prahy. Zanechal po sobě manželku Libuši, které ho přežila o 18 let. Ta se mimochodem proslavila jako významná česká feministka, přátelila se s členkami emancipačního hnutí, byla publicistka a etnografka a zajímala se o muzejnictví. Měli spolu jediného syna Václava, který zemřel v 19 letech (roku 1908). Všichni jsou pohřbeni na vyšehradském hřbitově v Praze, a to konkrétně ve 14. oddělení, v hrobě číslo 10.
Foto: Pixabay