Do čeho investovat

Vyvoj investiceInvestice z pohledu makroekonomie představuje odložení části současné spotřeby do budoucna za účelem získání budoucího užitku, který může nabývat podoby peněžní a nepeněžní.

Odložením současné spotřeby rozumíme to, že část současného pravidelného příjmu, či kapitálu v podobě větší částky peněz, nevyužijeme v danou chvíli. Naopak tyto prostředky „uložíme“ tak, že nám v budoucnu přinesou užitek v podobě např. připsaného zhodnocení.

Význam investice spočívá v odložení současných prostředků tak, aby minimálně neztratily svou hodnotu, ideálně však, aby jejich hodnota vzrostla. K tomuto lze využít celé řady nástrojů, peněžními vklady počínaje, investicemi na finančních trzích konče. Většího efektu je dále možné dosáhnout také vhodnou diverzifikací, tedy investicí do více nástrojů souběžně.

Reálné investice

Pod pojmem reálné investice rozumíme investice do něčeho hmotného. Mohou to být například investice do nemovitostí, či umění. Zařaďme sem také investice do komodit, jako jsou zlato, stříbro, platina, nebo diamanty aj.

U reálných investic je nutné počítat nejen s vysokou počáteční investicí, ale často také s vysokými náklady na jejich držbu. Z dlouhodobého hlediska jsou však tyto investice považovány za uchovatele hodnoty.

Finanční investice

Peněžní vklady

V současné době můžeme ze svých úvah zcela vyloučit bankovní spořicí účty, jež klientům nabízí pouze mlhavé zhodnocení nevyrovnávající ani vliv inflace. Nutno ještě započítat 15 % daň ze zisku. Na druhou stranu jejich nespornou výhodou, obzvláště pro velmi konzervativní klienty, je fakt, že bankovní spořicí účty jsou pojištěné, a to až do výše 100 000 EUR vkladu jednoho klienta u jedné banky. Spořicí účty chápejme spíše jako nástroj pro uložení naší pohotovostní rezervy pro pokrytí nenadálých výdajů, např. rozbitá pračka, krátkodobá nemoc s vlivem na výši příjmu atp.

Dalším typem bankovního vkladu je termínovaný účet, který spadá také do kategorie pojištěných vkladů. Princip tohoto produktu spočívá v jednorázovém uložení určité částky na předem smluvenou dobu. Po uplynutí doby je vyplacena vložená částka a připsané zhodnocení ponížené o 15 % daň ze zisku. Stejně jako v případě spořicích účtů i zde jsou nabízené úrokové míry poměrně nízké, pod úrovní 1 % p.a. Výjimkou jsou vklady u spořitelních družstev, kde lze na víceletých vkladech získat zhodnocení přes 2 % p.a. a vyšší. Faktorem, který má vliv na přiznání vyšší míry zhodnocení, je nejen doba vkladu, ale i objem vkladu.

Dluhopisy

Dluhopis je dluhový cenný papír vyjadřující závazek emitenta, tedy vydavatele dluhopisu, vůči věřiteli, tedy kupujícímu. Věřitel koupí dluhopisu nabývá právo na splacení dlužné částky emitentem a dále také případně na vyplacení stanovených výnosů. Emitentovi naopak prodejem dluhopisu vzniká povinnost uhradit veškeré závazky z dluhopisu vyplývající.

Dluhopisy jsou investiční nástroje, které lze využít jak pro krátkodobé, střednědobé, tak i dlouhodobé investice. Za krátkodobé dluhopisy považujeme ty, které mají dobu splatnosti do jednoho roku. Příkladem tohoto typu dluhopisu jsou státní pokladniční poukázky, či depozitní certifikáty. U střednědobých dluhopisů operujeme s dobou splatnosti od jednoho roku do cca pěti let. Dlouhodobé dluhopisy jsou pak určeny těm investorům, jež zvažují investovat peníze na dobu delší pěti let.

Při rozhodování o investici do dluhopisu hraje důležitou roli také emitent, tedy je nutné položit si otázku, kdo je vydavatelem dluhopisu. Po zodpovězení této otázky jsme schopni odhadnout míru rizika. Samozřejmě i zde platí pravidlo tzv. investorského trojúhelníku. Je-li míra rizika vysoká, pak je možné očekávat vysoký výnos při akceptaci nízké míry likvidity.

Dle emitenta rozlišujeme tyto typy dluhopisů:

Státní dluhopisy

Emitentem dluhopisu je Česká republika zastoupená Ministerstvem financí. Emisi jako takovou zajišťuje Česká národní banka.

Komunální dluhopisy

Komunální, neboli municipální, dluhopisy vydává v ČR územně samosprávný celek. Podmínkou pro zahájení emise je souhlas Ministerstva financí ČR.

Korporátní dluhopisy

Vydavatelem korporátních dluhopisů je vždy nějaká obchodní společnost, jejímž cílem je získání dodatečného kapitálu pro financování svých aktivity.

Bankovní dluhopisy

Jak už název napovídá, vydavatel tohoto typu dluhopisů jsou banky, resp. peněžní ústavy. Tento typ dluhopisu bývá dle svého charakteru někdy zařazován pod kategorii korporátních dluhopisů, kdy banka v celém procese emise plní roli distributora.

Každého investora jistě zajímá finální výnos jeho investice. Dluhopisy nabízí celou škálu možností. Z pohledu úročení rozlišujeme tyto základní typy dluhopisů:

Zero bond

Jedná se o dluhopis s nulovým úročením. Výnos investora zde spočívá v nákupu dluhopisu za cenu pod úrovní jeho nominální hodnoty. Emitent je na konci smluvené doby povinen investorovi (věřiteli) vyplatit celou nominální hodnotu.

Dluhopisy s pevným kupónem

Při emisi dluhopisu dochází k ujednání o výši kupónu, který je emitent povinen věřiteli v průběhu života dluhopisu vyplácet a tento kupón představuje pro věřitele výnos. Výše kupónu se po celou dobu nemění. Na konci ujednané doby dochází ze strany emitenta k úhradě nominální hodnoty dluhopisu, kterou investor při emisi zaplatil.

Dluhopisy s proměnlivým kupónem

Tyto dluhopisy jsou založeny na stejném principu jako dluhopisy s pevným kupónem. Rozdíl spočívá v tom, že výše kupónu je navázána na tzv. referenční sazbu, k níž je následně přičítána přirážka vyrovnávající vyšší míru rizika. Jako referenční sazby jsou používány sazby mezibankovního trhu např. PRIBOR, LIBOR, EURIBOR atp.

Indexované dluhopisy

Indexované dluhopisy využívají v základu stejného principu, jako dluhopisy s proměnlivým úročením. Rozdíl spočívá v tom, že u indexovaných dluhopisů je výše kupónu závislá na vývoji vázaného indexu, kterým může být např. index mezd, cen, či zlata atp.

Rozvoj finančních trhů přinesl také inovace v oblasti nabízených typů dluhopisů, a tak se dnes můžeme mimo výše popsané základní typy setkat ještě s dalšími, jakou jsou např. konvertibilní dluhopisy, prioritní dluhopisy, podřízené dluhopisy aj.

Akcie

Ve srovnání s dluhopisy představují akcie majetkové cenné papíry, s nimiž kupující nabývá základních práv v podobě účasti na řízení společnosti prostřednictvím hlasovacího práva na valné hromadě, právo na podíl na zisku v podobě vyplácené dividendy a dále právo podílet se na likvidačním zůstatku v případě likvidace společnosti. Pro investora jsou akcie zajímavé také z toho důvodu, že akcionáři neručí za závazky společnosti.

Akcie tedy přinášejí investorům výnos v podobě vyplácené dividendy. O výplatě se vždy rozhoduje na valné hromadě a podíl na zisku je investorů přiznán dle rozhodného dne. Výše dividendy je stanovena zpravidla jako pevná částka na akcii. Celková vyplacená dividenda je dána součinem počtu akcií investora a této částky.

Při výplatě dividendy dochází k jejímu zdanění 15 % sazbou daně z příjmu fyzických osob. Narážíme zde tak na problém vícenásobného zdanění, neboť dividendy jsou vypláceny z již zdaněného zisku společnosti.

Portfoliové investice

Nejste-li zběhlí ve světě investic, ale možnost investic do dluhopisů a akcií vás zaujala, pak by pro vás mohly být zajímavé investice do podílových fondů.

Podílový fond představuje jakýsi soubor majetku, jež vám umožní investovat jak do akcií a dluhopisů, tak i do nemovitostí či komodit aj., dle typu podílového fondu. Tyto fondy nejsou určeny pouze pro velké investory v podobě tzv. institucionálních či kvalifikovaných investorů, ale také pro širokou veřejnost (retail). Drobným klientům umožňují přístup k investicím na finančních trzích díky nízkým limitům pro minimální investice (např. 500 Kč měsíčně).

Další typy finančních investic

Jako další typy finančních investic uveďme pouze okrajově tyto:

Finanční spoluúčasti

Jedná se o investice do obchodních společností, které lze klasifikovat jako malé či střední podniky. Podstatou této investice je financování zahájení činnosti společnosti (start-up), či financování jejího dalšího rozvoje a expanze. Jedná se o možnou alternativu k investicím do akcií.

Finanční deriváty

Jedná se investiční nástroje, jejichž hodnota je odvozena od hodnoty podkladového aktiva. Podkladové, neboli bazické, aktivum může být téměř cokoli. Podstatou je dohoda dvou smluvních stran na koupi či prodeji, kdy dochází k určitému zpoždění mezi sjednáním obchodu a jeho realizací. Hovoříme proto o tzv. termínovaných obchodech. Do kategorie finančních derivátů patří – FRA (Forward Rate Agreement), futures, investiční certifikáty, waranty, swapy a opce.

Ještě žádný komentář.

Ještě žádné trackbacky.